Českobudějovická diecéze se rozhodla podnikat v bankovnictví a pořídila si podíl v záložně Artesa Capital. Vznik „první katolické banky“ v Česku ale doprovází tajnosti, které se některým farníkům v Českých Budějovicích už začínají zajídat. S Artesou je navíc spojován kontroverzní podnikatel František Savov.
Biskupství českobudějovické patří v rámci katolické církve k těm organizacím, které po vyřízení církevních restitucí dokazují, že se o svůj majetek chtějí a také umějí starat. Přímo v Českých Budějovicích se právě chýlí ke konci velkolepá oprava Dominikánského kláštera za 150 milionů korun, chystá se kompletní rekonstrukce známé Křížové cesty v Římově, kostela v Kájově nebo klášterního areálu v Třeboni. Snaha církve obnovit své kulturní dědictví je alespoň v jižních Čechách na první pohled viditelná.
Nedávno proběhla médii bez větší pozornosti zpráva, která se z investiční „smršti“ diecéze výrazně vymyká. Biskupství českobudějovické na svých stránkách 9. října oficiálně oznamuje, že „vstupuje do světa financí“. Prostřednictvím majoritního akcionáře Artesa Capital nově drží podíl 9,5 procenta akcií v největší družstevní záložně v Česku „Artesa“. Biskupství navíc deklarovalo, že chce postupně svůj podíl navýšit tak, aby v kampeličce získalo majoritu. „Cílem je posílení kapitálové i provozní stability družstva s možností dalšího rozvoje obchodních aktivit,“ napsalo biskupství. Zároveň oznámilo, že v brzké době plánuje zřízení třetí pobočky záložny, a to v Českých Budějovicích.
Plánovanou akvizici o dva dny dříve oznámila i Artesa, nešlo tedy v žádném případě o nějaké tajemství, odhalené investigativními novináři. Obě strany se otevřeně přihlásily k tomu, že uzavírají obchod, který by měl, jak se píše na stránkách Artesy, být začátkem podnikání diecéze v oblasti bankovnictví. „Biskupství českobudějovické vstupuje do světa finančních služeb s cílem vybudovat ze záložny Artesa silnou banku, kterou zaštítí nejenom svojí finanční silou, ale především autoritou a osvědčenými zásadami,“ uvedlo vedení záložny.
Počáteční otevřenost obou subjektů ale vzala rychle za své. Z ohlášené akvizice se stalo najednou jedno z nejstřeženějších nebo možná dokonce nejstřeženější tajemství církve v době po církevních restitucích. A to i přesto, že otázek spojených s pozadím obchodu se nabízí hned celá řada.
Záložna Artesa je totiž spojována s kontroverzním podnikatelem Savovem, miliardářem, který v Česku čelí obvinění z daňových úniků v řádu stovek milionů korun. Savov se ale vydání do Česka brání ve Velké Británii, kde také požádal o azyl. Zároveň však podle policejních vyšetřovatelů přímo či nepřímo nadále ovládá v České republice řadu firem, a to zřejmě včetně zmíněné Artesy. Právě přes Artesu měly být financovány nebo úvěrovány některé další Savovy společnosti, například firma Legios, která je nyní v insolvenci.
Kampelička samotná ale na rozdíl od jiných záložen v Česku oficiálně zatím žádné problémy neměla. Disponuje vlastním kapitálem ve výši 850 milionů korun, bilanční sumou takřka 4 miliardy a jejím většinovým, „sedmdesátiprocentním“ podílníkem je přes firmu Artesa Capital budějovický advokát a soudní znalec Bohumil Koutník. Právě od něj měla českobudějovická diecéze získat podíl v záložně. Za kolik? To nechce církev prozradit.
„Detaily obchodu zatím nebudeme nijak komentovat,“ řekl INFO.CZ mluvčí Biskupství českobudějovického Miroslav Bína. Stejně tak diecéze po hlasitém oznámení akvizice najednou odmítá odpovědět na jakékoliv dotazy, týkající se jejích plánů po vstupu do bankovního sektoru. Bude plánovaná církevní banka, pokud získá licenci ČNB, otevřena všem zákazníkům? Na jaký druh bankovnictví by se měla specializovat? Co si diecéze, která zejména ve formě nemovitostí vlastní kapitál v hodnotě 6 miliard korun, vlastně od podnikání v bankovnictví slibuje? Na žádnou z uvedených otázek diecéze odpověď neposkytla.
