O slovinské žádosti o zahraniční pomoc pro zadlužené banky se spekuluje už od loňského roku. Premiérka ale dosud tuto možnost odmítala. „Nyní jednáme se slovinskou centrální bankou i o této možnosti, o tom, co by znamenalo získat pomoc pro bankovní sektor,“ řekl dnes Bratušeková. „Z toho však není třeba vyvozovat, že Slovinsko pomoc skutečně potřebuje,“ dodala. Ujistila, že země má dost peněz, aby mohla do konce roku dostát svým závazkům. Konečné rozhodnutí slovinské vlády bude záviset na výsledcích zátěžových testu místních bank, které nyní provádějí externí auditoři. Výsledky prověrek se očekávají v listopadu.
Převážně státní slovinské banky dusí špatné úvěry v objemu 7,5 miliardy eur (193,5 miliardy korun), což představuje více než pětinu hrubého domácího produktu země. Do začátku října má Lublaň Evropské komisi zaslat reformní program, který má do roku 2015 snížit rozpočtový deficit země ze současných 7,9 procenta na tři procenta HDP. V pondělí se do Slovinska chystá šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, aby s místní vládou reformy projednal.
Ještě v roce 2007 byla slovinská ekonomika nejrychleji rostoucí ze zemí eurozóny. Kvůli vysoké závislosti na vývozu ji ale postihl prudký propad. Do recese se dostala loni.
Slovinsko jako jediný z nových členů EU nezprivatizovalo svůj bankovní sektor. To mělo za následek chyby ve vedení bank, politické vměšování a nefunkční úvěrovou politiku. Kromě bank si slovinský stát ponechal i řadu firem, kontroluje tak přibližně polovinu slovinské ekonomiky.To se nyní má změnit. Vláda uvažuje o prodeji státních aerolinek, lublaňského letiště, telefonního operátora či výrobce lyží Elan. Na začátku léta se stát zbavil řetězce supermarketů Mercator.
