Rozvaha čtyř největších bank jen od ledna do března nabobtnala o čtvrtinu.
Závěr éry devizových intervencí ČNB podstatně nafoukl rozvahy českých bank. Jen za první letošní čtvrtletí narostly bilance čtyř největších domácích bank v průměru takřka o čtvrtinu na více než čtyři biliony korun. Důvodem byl masivní příliv peněz od zahraničních investorů vyčkávajících na posílení koruny. Peníze zvenčí přitom nejčastěji končily u tandemu největších českých bank.
„Nárůst bilance je odrazem operací se zahraničními bankami i mateřskou KBC,“ uvádí mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Právě ČSOB narostla během prvního čtvrtletí rozvaha z českých bank nejvíce, a to o 330 miliard korun, tedy takřka o třetinu. O čtvrt bilionu, tedy takřka o čtvrtinu se pak zvýšila bilance České spořitelny.
„Příliv peněz souvisel především s očekáváními ohledně devizových intervencí,“ říká mluvčí spořitelny Kristýna Havligerová. O třetinu větší je po prvním čtvrtletí i bilance rakouské Raiffeisenbank.
Spekulativní byznys s českou měnou nafukující bankovní bilance přispěl bankám k solidním kvartálním ziskům. ČSOB tak například zažila nejúspěšnější začátek roku za posledních deset let.
„Domácím bankám se vyplatilo přijímat koruny od zahraničních hráčů za negativní úrok a ukládat je u ČNB, kde za ně dostaly nepatrně kladný výnos,“ uvádí hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Jen za první čtvrtletí přibyly v bankách vklady za 618 miliard, které uložily zahraniční banky ve snaze vydělat na příštím zpevnění koruny.
Na spekulativní vlně se svezly i zahraniční matky domácích bank. Ty u svých českých dcer uložily za čtvrtletí kolem 250 miliard korun. Shodně po stovce miliard přitom v Česku uložily belgická KBC a rakouská Erste. „Nárůst je důsledkem řízení likvidity v rámci skupiny Erste,“ dodává Havligerová.
Česká národní banka úročí bankovní vklady roční sazbou 0,05 procenta. Jen od ledna do března zvýšily domácí finanční instituce své vklady u centrální banky z 1,3 na rekordních 2,2 bilionu korun. Jejich rozhodující část dorazila do Česka ze zahraničí.
