„Průměrná doba splatnosti se u nových půjček loni zvedla téměř o devět měsíců,“ uvádí Milada Veselá z GE Money Bank.„Délka splatnosti spotřebitelských úvěrů se loni v porovnání s předchozími lety mírně prodloužila,“ říká i Pavla Hávová z ČSOB. Takřka o rok se od počátku dekády zvedla i délka půjčky u České spořitelny.
„Mnoho lidí sleduje zejména výši úrokové sazby a měsíční splátku, ale už nepočítají, na kolik je tato zdánlivá finanční úleva vyjde v celkovém součtu a neorientují se podle RPSN. Délka splácení se přitom může ve výsledku odrazit velmi výrazně,“ soudí úvěrová analytička Partners Lucie Drásalová. Desetiletý horizont půjčky podle ní obvykle znamená více než dvojnásobek zaplacených úroků než v případě smlouvy uzavřené na pět let.
Na sklonku loňského roku lidé uzavírali spotřebitelské půjčky s roční sazbou 12,4 procenta. Stejně jako v roce 2007.
Banky jsou spokojeny. Díky nižší měsíční splátce se jim půjčky lépe prodávají. I když jsou náklady na spotřebitelské půjčky vyjádřené takzvanou sazbou RPSN – navzdory takřka nulové základní úrokové sazbě České národní banky – stejně vysoké jako na jaře předkrizového roku 2007 (tehdy byla základní sazba ČNB 2,75). Včetně poplatků tak na sklonku loňského roku lidé uzavírali spotřebitelské půjčky se sazbou 12,4 procenta ročně.
Banky proto vycházejí klientům ochotně vstříc a nabízejí spotřebitelům stále delší splátkové horizonty. „Loni jsme zvýšili maximální splatnost u nových spotřebitelských půjček z šesti na osm let,“ říká například Tomáš Zavoral z Raiffeisenbank. Posun maximální délky spotřebitelského úvěru ze současných sedmi let nevylučuje ani Česká spořitelna.
Loni si Češi otevřeli nové spotřebitelské půjčky za bezmála 80 miliard korun, což je nejvíce v domácí finanční historii. Kolem 40 procent z nich připadlo nicméně na refinancování starších závazků.
Sberbank slibuje nejvýhodnější půjčku
