Předpovídat budoucnost je v době koronavirové složité i pro centrální bankéře. Včerejší předpoklady dnes už neplatí, aktuální analýza může být už zítra bezcenná. Na důležitosti tak namísto statistických modelů získává obyčejný selský rozum a léty prověřené pravdy a omyly. Třeba že model ekonomiky se státem v zádech je dlouhodobě neudržitelný. „Nelze držet ekonomiku na státních penězích roky. Tato pomoc musí být dočasná. Všechno stojí a padá s předpokladem, zda se začne ekonomika vracet k normálnímu fungování,“ říká člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda.
Bankovní svět žije v poslední době splátkovým moratoriem. Tento záměr oznámili ministryně financí a guvernér Rusnok přede dvěma týdny o víkendu. Nakolik šlo o koordinovaný záměr ministerstva financí a České národní banky?
Věděli jsme, že se něco takového chystá a že něco takového může přijít. Dali jsme k tomu své expertní stanovisko a připomínky. Obecně všechny legislativní kroky, které ministerstvo financí podniká ve směru k finančnímu sektoru, konzultuje s centrální bankou a my k tomu dáváme stanovisko, případně doporučení. Nic nepadá úplně z nebe.
Proběhla před oznámením záměru nějaká diskuze mezi ČNB a obchodními bankami?
Plynule jsme v kontaktu s bankami i s bankovní asociací a sbíráme od nich názory a informace a jejich postoje. Předpokládám, že si to ministerstvo financí předjednalo s bankami dříve, než s tím přišlo za námi. Ale vzhledem k tomu, že jde o vládní návrh, tak jsme v tomto ohledu nebyli prvním hybatelem.
Jde mi konkrétně o to, zda existovala předem nějaká analýza, pokud jde o dopady moratoria na hotovost bank. Tehdy zvažované tříměsíční plošné moratorium by podle mých odhadů připravilo banky zhruba o 60 miliard hotovosti, což není zanedbatelná suma.
Analýzy děláme průběžně, na druhou stranu je otázkou, nakolik má jakákoli analýza relevanci, jelikož o den později je každá analýza v těchto chvílích zastaralá. Akceptuji prostě, že s tím přišla vláda, že to je jeden z jejích programů na stabilizaci české ekonomiky. Vydali jsme prohlášení, že s tím jsme víceméně v souladu a že bankovní sektor je natolik kapitálově vybavený, že to bude schopen vstřebat. Navíc je tu celá řada proměnných včetně intenzity vládní pomoci a kvantitativní postoj se k tomu dost dobře jednoduše zaujmout nedá.
Pokud jde o fiskální reakci na hrozící krizi, považujete ji za adekvátní?
Obecně je správné, že stát na situaci reagoval poměrně rychle a razantně v rámci svých možností s tím, že jsme se „poučili z krizového vývoje“ za finanční krize a že zároveň nepanuje snaha šetřit. Na druhou stranu nelze držet ekonomiku na státních penězích roky. Tato pomoc musí být dočasná a všechno stojí a padá s předpokladem, zda se začne ekonomika vracet k normálnímu fungování, byť ne na takovou úroveň, na jaké byla ještě v únoru.
Šli jste během března zásadně dolů s úrokovými sazbami. Trh nicméně předpokládá, že půjdete ještě níže. Mýlí se?
Sedmého dubna přišla maloobchodní čísla za únor, která ukazují, že žijeme ve zcela jiné realitě, než panovala před přijetím opatření proti pandemii. Snížili jsme sazby s největší razancí na světě kromě Fedu, žádná jiná centrální banka neudělala nic podobného. Další snižování sazeb nevylučuji, ale je třeba si uvědomit, že nižší úrokové sazby nemusejí mít v této situaci okamžitý podpůrný dopad na ekonomiku ani banky. Technicky můžeme jít na nulu, velmi nepravděpodobně můžeme jít do záporu. Vedlejší negativní účinky záporných sazeb jsou poměrně vysoké. Nelze vyloučit další posun sazeb dolů, ale asi to nebude ten hlavní prvek, který by otočil kola historie a vrátil ekonomiku okamžitě k růstu.
Kdy by se mohly sazby přiblížit k nule?
Máme řádné příští zasedání v květnu, naši experti momentálně připravují nové ekonomické výhledy. Ale vývoj je poměrně překotný, takže nemůžeme vyloučit ani mimořádné zasedání, ale zatím není rozhodnuto, že by se tak mělo stát.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
