Na třetím místě v rozšíření stavebního spoření je Německo s necelými 37 procenty. Následuje Slovensko s podílem těsně pod 20 procenty populace. Celkový počet uzavřených smluv o stavebním spoření se vloni celosvětově zvýšil o 3,1 procenta na více než 41,5 milionu kusů.
„Zatímco v minulých letech se české stavební spoření dotahovalo na rakouské, v posledních letech se mírou penetrace produktu blíží německému. Je to očekávaný vývoj. Smluv o stavebním spoření je v ČR evidováno stále nad čtyři miliony, před pěti lety to ale bylo o skoro milion více. Od té doby však klesla státní podpora ze 4500 korun, respektive tří tisíc na dva tisíce korun,“ uvedl tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.
I tak ale lze podle něj stále tvrdit, že stavební spoření má každá česká rodina, což je doklad extrémní loajality lidí k tomuto produktu.
V Česku růst o dvě procenta
Dalšími zeměmi, kde se stavební spoření úspěšně rozvíjí, jsou podle sdružení Maďarsko, Chorvatsko a Rumunsko. Kořeny ale prý zapouští i v dalších zemích, například v Kazachstánu.
Za celý loňský rok tuzemské stavební spořitelny poskytly úvěry za 44,7 miliardy korun, což byl v meziročním srovnání růst o dvě procenta.
Spořitelny uzavřely loni přes 611 tisíc nových smluv o stavebním spoření včetně navýšení cílové částky. O rok dříve to bylo 580 tisíc nových smluv. Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří.
