Rovná stovka miliard korun ztráty za pouhých šest prvních týdnů roku. Taková je prozatímní letošní bilance hospodaření České národní banky. Je to vůbec nejkrvavější začátek roku v novodobé historii země. Důvodem je síla české měny v kombinaci s obrovskými devizovými rezervami České národní banky. Nejsilnější koruna za bezmála jedenáct let totiž sráží jejich hodnotu přepočtenou na domácí měnu. Ztráta centrální banky rozděluje odbornou obec. Zatímco jeden tábor považuje červená čísla za nepodstatnou účetní záležitost, křídlo oponentů vidí ve ztrátě ČNB potenciální závažný problém například při přistoupení k euru.
„Jedná se o důsledek průběžného přeceňování účetní hodnoty aktiv v bilanci ČNB, která je z velké části tvořena cizoměnovými aktivy. Průběžný hospodářský výsledek se během roku mění s tím, jak odráží vývoj koruny vůči hlavním cizím měnám,“ uvádí Petra Vodstrčilová z ČNB s tím, že průběžné hospodářské výsledky centrální banka nekomentuje.
„ČNB negativní kapitál dlouhodobě vykazovala i v minulosti, aniž by tím ovlivňovala naplňování svého zákonného mandátu v oblasti péče o cenovou stabilitu či realizaci dalších úkolů,“ dodává Vodstrčilová. ČNB podle ní určuje měnovou politiku a přijímá rozhodnutí bez ohledu na dopad do vlastního hospodaření.
ČNB držela ke konci ledna podle svých statistik v aktivech devizové rezervy v rekordním objemu 157 miliard eur. V případě posilování koruny se hodnota těchto rezerv v korunovém vyjádření snižuje, což vytváří kurzové ztráty. Ztráty centrální banky sice v okamžiku jejich vzniku nezpůsobují reálné problémy, mohou ale potenciálně omezit svobodu některých klíčových budoucích rozhodnutí.
„Pokud by na základě těchto kurzových ztrát klesla důvěra finančních trhů v českou korunu, nastal by pokles její hodnoty, tím by však zároveň tato kurzová ztráta zmizela. Tedy tento úkaz by bylo třeba řešit ve spolupráci s ECB v případě přechodu na euro,“ uvádí partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
Na případné bonusy z ČNB v takové situaci musí zapomenout i stát. „Důsledkem akumulované účetní ztráty je prodlužování období, po které ČNB nebude schopná svými budoucími zisky dotovat státní rozpočet. Po zafixování kursu koruny totiž bude muset ČNB nejprve umořit akumulované ztráty z minulosti,“ dodává ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.
Eliminace ztrát přitom není během na krátkou trať. Kupříkladu takřka dvousetmiliardovou nahromaděnou ztrátu v roce 2007 „splatila“ Česká národní banka podle svého vyjádření až za sedm následujících let. Před polovinou února měla včetně loňského výsledku hospodaření nahromaděnou ztrátu kolem 140 miliard korun. Ekonomové tvrdí, že by banka měla snížit rezervy, a tak snížit silné výkyvy svých výsledků.
„Čím objemnější rezervy, tím větší ztráty z přecenění devizových rezerv při posilování koruny. Investiční tranše devizových rezerv těžko převálcuje tyto ztráty. Legitimní i praktické by bylo prodiskutovat a připravit možnosti tržně komfortní redukce rezerv,“ soudí hlavní ekonomka banky Raiffeisen Helena Horská.
Nynější síla koruny přitom není ojedinělým excesem a měna má sílit trendově i nadále. Samotná centrální banka počítá ve druhé polovině roku s kurzem pod 24 korun za euro. Silnější budoucí koruna bude znamenat i další ztráty z devizových rezerv.
Vůbec nejvyšší ztrátu na prahu čtvrt bilionu korun vykázala ČNB v roce 2017 v souvislosti s masivním posílením koruny po ukončení devizových intervencí proti koruně. Vysoké sumy na prahu 200 miliard dosáhla nahromaděná ztráta i v roce 2007. Česká národní banka ji podle svého vyjádření během následujících sedmi let plně uhradila.
