Obchodování v rámci Evropské unie nebo třetími státy představuje pro malé a střední firmy řadu příležitostí, ale přináší jim i mnohá rizika. Nejde jen o to najít v zahraničí seriózního obchodního partnera nebo zajistit pro dodávané produkty servis ve vzdálených regionech, ale také o zvládnutí řady administrativních překážek.
Mezi ty největší patří odvody daně z přidané hodnoty (DPH). Podnikatelé musí zvládnout celou řadu složitých kroků a mít povědomí nejenom o daňové úpravě v České republice, ale v Evropské unii, případně v dalších zemích světa.
Odlišná je například již terminologie při obchodování v rámci EU a mimo unii. „U transakcí se zbožím z a do EU nemluvíme o vývozu a dovozu, ale o dodání zboží do jiného členského státu, případě pořízení zboží z jiného členského státu. Při skutečném vývozu a dovozu, tedy obchody se třetími zeměmi, je nutno spolupracovat s Celním úřadem,“ vysvětluje Lenka Dvořáková, daňový poradce společnosti Prospeko.
V EU je obchodování jednodušší
Podle ní je tedy administrativně snazší provést obchod v rámci EU. Je sice nutné naplnit podmínky podle zákona o DPH, ale pokud to firma splní, pak se nemá čeho obávat. Na druhou stranu i v rámci obchodování v EU je nutná dobrá znalost zákona o DPH, protože přitom hraje roli řada podmínek, které určují režim DPH.
„Pokud firma nemá předchozí zkušenosti s dovozem či vývozem, doporučuji obrátit se na firmu, která se touto problematikou zabývá. Neumím si představit, že by se někdo vrhl do zahraničního obchodu bez elementárních daňových znalostí či rámcové představy o problematice DPH,“ doplňuje Simona Kropáčková, účetní a ekonomický poradce.
Vzhledem k tomu, že přesuny zboží mohou mezi státy probíhat z různých důvodů a vzájemně se kombinovat, z hlediska znalosti zákona o DPH jsou obchody v rámci EU složitější a z hlediska chybovosti rizikovější, než vnitrostátní obchody.
Celý článek čtěte na BusinessInfo.cz
