Svěřenské fondy nacházejí i v Česku stále větší uplatnění | E15.cz

Svěřenské fondy nacházejí i v Česku stále větší uplatnění

Martin Provazník, jednatel společnosti FIVOKA
Martin Provazník, jednatel společnosti FIVOKA
• 
ZDROJ: FIVOKA services s.r.o.
Prezentace klienta •
Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Společnost FIVOKA působí na trhu již 13 let. Zaměřuje se na úzce specializované činnosti v oblasti obchodního práva, mezi které patří také zakládání a správa svěřenských fondů. „Využitím svěřenských fondů pro naše klienty jsme se začali zabývat hned v okamžiku, kdy nové znění obchodního zákoníku v roce 2014 jejich zakládání umožnilo,“ říká jednatel společnosti Martin Provazník.

Popište prosím onu krátkou historii existence svěřenských fondů, neboli trustů, v českém prostředí.

V roce 2014, kdy bylo také v českém právním prostředí poprvé umožněno zakládat svěřenské fondy, se našlo jen pár odvážných, kteří si svěřenský fond založili. O významnějším nárůstu využívání svěřenských fondů lze hovořit teprve okolo roku 2017 a za největšího propagátora trustů jsme klidně mohli označit našeho premiéra, který se založením svých svěřenských fondů často zaštiťuje. Tehdy se o ně začali zajímat i další lidé a zájem se každoročně zvyšuje.

V současné době zaznamenáváme trend, kdy si zákazníci trusty zakládají jako vlastní „penzijní fond“. Dokonce pro první společnost připravujeme i svěřenský fond, prostřednictvím kterého chce zakladatel vyplácet vlastní penze a bonusy za osobní a pracovní výročí.

V zahraničí má instituce svěřenského fondu neporovnatelně větší tradici. Nakolik se ale dají zahraniční zkušenosti s trusty přenášet do českého prostředí?

Přestože je naše právní úprava zakládání trustů zcela převzata ze zahraničí, nebyla převzata i související podpůrná legislativa. Ne vše je tak zcela jasné a mnoho případů bude muset posoudit až judikatura. V Česku tedy lze do značné míry převzít řešení uplatňovaná v zahraničí, nicméně je třeba říci, že výsledek může být nejistý s ohledem na dosud neustálený pohled moci soudní ve sporných případech.

Pojem svěřenský fond většinou asociuje především s problematikou předávání rodinného jmění. Nicméně tuším, že to není jediným případem, kdy může být založení trustu přínosem, mýlím se?    

Nemýlíte. Mezigenerační transfer je významnou, nikoliv však jedinou oblastí, v níž má svěřenský fond nesporné výhody. Jiným případem může být ochrana zejména nemovitého majetku v tom smyslu, že v jeho evidenci na výpisu z listu vlastnictví není uveden majitel, ale pouze svěřenský fond.

Mezigenerační transfer však skutečně bývá jedním z nejčastějších důvodů, proč klienti k založení trustu přistupují. K nesporným výhodám patří, že si zakladatel sám může určit, kdo a za jakých podmínek může získat přístup ke svěřenému majetku. Má velkou volnost v určování poměrů a může „zapomenout“ na jindy neopominutelného dědice. Ne vždy je situace v rodině taková, aby měl zakladatel zájem ponechat všem případným dědicům možnost dostat se k léta budovanému majetku.

Další nesporná výhoda je udržení celistvosti majetku. Zakladatel například vybudoval široké portfolio nemovitostí v různých lokalitách s odlišnou cenou a má zájem vše spravedlivě rozdělit mezi beneficienty. Za normálních okolností by byla jediná spravedlivá možnost prodat veškerá aktiva a získané finance pak rovným dílem rozdělit. Zde však zakladatel ponechá vše svěřenskému fondu a beneficienti třeba mohou v některých nemovitostech bydlet a z jiných čerpat příjmy plynoucí z nájmu. Vše rozděleno podle předem stanoveného klíče.

Zakládání trustů se dále osvědčuje třeba v případech, kdy se zakladatel stará o vážně nemocné dítě, u něhož například může dojít k omezení právní způsobilosti a hrozí, že po smrti zakladatele by se potomek ocitl zcela bez prostředků.

Mezi základní charakteristiky trustů patří, že z veřejně dostupných zdrojů nelze dohledat jejich zakladatele ani beneficienty. Trochu to svádí k úvahám, zda je lze využívat například k ochraně majetku před exekucí, nebo dokonce ke krytí nezákonných aktivit. Dokážete mi to vyvrátit?

Mohu s klidným svědomím říct, že jsem se dosud nesetkal s případem, kdy by klient chtěl svěřenský fond zakládát  k jakýmkoliv nekalým aktivitám. K zakrytí majetku se spíše využívají offshorové společnosti s neprůhlednou vlastnickou strukturou.

Společnosti zabývající se zakládáním a správou svěřenských fondů se staly povinnými důkladně prověřovat jejich zakladatele a případné nesrovnalosti musí hlásit příslušným orgánům. A také na samotnou správu svěřenských fondů jsou navázané určité zákonem dané povinnosti, mezi něž patří třeba vést podvojné účetnictví, podávat daňové přiznání včetně výkazu zisků a ztrát a pravidelně zpracovávat účetní rozvahu. V tomto ohledu se na trust pohlíží podobně jako na s.r.o.

Nicméně máte pravdu v tom, že veřejný rejstřík o svěřenských fondech skutečně poskytuje jen omezené množství údajů. Jako běžný smrtelník z něj vyčtete pouze název a informace o jeho správci, nedozvíte se však nic o zakladateli, o majetku, který je v trustu, ani o beneficientech. K těmto údajům však mají přístup orgány činné v trestním řízení a soudy.

A k vaší otázce na exekuce: Domnívat se, že v okamžiku, kdy mi na dveře zvoní exekutor, vylezu oknem, rychle si založím trust, do kterého vyčlením majetek a ten tímto zůstává nedotknutelným, je mylné. Aby nebylo založení trustu prohlášeno za účelové obcházení exekuce, je třeba, aby byl majetek ve fondu vyčleněný po dobu minimálně 5 let. Po uplynutí této doby je svěřenský fond skutečně efektivní ochranou před jakýmkoliv zásahem a majetek nelze nijak napadnout. Je zde jediná výjimka, kdy majetek pochází z trestné činnosti. Pak ani pětiletý test nepomůže.

Název FIVOKA je odvozen od tří oblastí, ve kterých společnost působí. Jsou jimi FInance, práVO a ekonomiKA.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah