Švýcaři rozhodnou o platech manažerů. Padne další liberální tradice?

Originální reklama iniciativy 1:12 na budově švýcarské banky UBS

Originální reklama iniciativy 1:12 na budově švýcarské banky UBS Zdroj: CC BY 2.0: JUSO Schweiz

Švýcary v neděli čeká hlasování o změně ústavy. Obyvatelé v referendu rozhodnou o omezení platu manažerů. Prostřednictvím takzvané iniciativy 1:12 tak může padnout jedna ze základních svobod, kterou se země dlouho pyšnila.

Švýcarsko bylo vždy jiné – malá, nezávislá, v zahraniční politice neutrální země nabízející podnikatelům všeho druhu liberální prostředí. Tyto jistoty ale postupně padají. Národní aerolinky Swissair, přezdívané „létající banka“, jsou od roku 2011 dceřinou společností německé Lufthansy. Také bankovní tajemství už není tak neprůstřelné jako dříve, po skandálu banky UBS, která pomáhala Američanům obcházet daně, doznalo značných změn.

I platy manažerů jsou ve Švýcarsku v ohrožení. V březnu si obyvatelé velkou většinou odhlasovali zákaz zvláštních prémií pro nově příchozí zaměstnance a zlatých padáků, akcionáři švýcarských podniků naopak získali nové pravomoci.

V neděli pak může padnout další svoboda ceněná manažery. Švýcaři rozhodou o návrhu omezit výši jejich platů na dvanáctinásobek mzdy nejhůře placeného zaměstnance stejné firmy. Změnu ústavy navrhují sociální demokraté a zelení, tvrdí, že růst platů švýcarských manažerů se vymkl kontrole. Pokud by změna ústavy prošla, bylo by takové omezení zřejmě jediným svého druhu na světě.

Podnikatelé hledí na prosazení návrhu s obavami. „Je to katastrofa pro tuto zemi,“ prohlásil například Thomas Aebischer, finanční ředitel společnosti Holcim, největšího výrobce cementu na světě. „Reálně to ohrožuje postavení Švýcarska jako atraktivní země pro investory,“ uvedl. Šéf Holcimu Bernard Fontana si loni jen na základním platu vydělal 1,75 milionu švýcarských franků, tedy asi 35násobek platu nejhůře placených zaměstnanců firmy. „Zaplatíte tolik, kolik je potřeba, abyste lidi přilákali,“ dodal Aebischer.

Rozdíly mezi platy manažerů a nejníže postavených zaměstnanců jsou přítom obvykle ještě vyšší. Průměrný poměr se z 1:6 v roce 1984 zvýšil na současných 1:43. Především v bankovnictví jsou rozdíly ještě podstatně větší, obhajují návrh jeho příznivci.

Průzkumy veřejného mínění zatím naznačují, že omezení manažerských platů podpoří jen asi třetina obyvatel. Už příští rok ale budou Švýcaři posuzovat další zákony, které rozhodně nelze označit za liberální. Vláda jim předkládá návrhy na zavedení minimální mzdy a dědické daně.

Naději, že Švýcaři se od liberální tradice zcela neodvrátili, naopak podporuje výsledek loňského referenda, ve kterém občané odmítli iniciativu „Šest týdnů prázdnin po všechny“.