Trhy opět vzhlížejí k ECB, nejistota je zpět

ilustrační foto • Zdroj: profimedia.cz

16. dubna 2012 · 06:33

Aby eurozóna uspěla v „řešení“ dluhové krize, musela by posílat čtvrtletně na neklidné trhy bilion eur. Důvod? Efekt mimořádných tříletých půjček bankám, takzvaných LTRO, které v prosinci a v únoru ve dvou tranších poskytla Evropská centrální banka, už totiž vyprchal.

ECB k půjčkám přistoupila v době, kdy úroky španělských a italských dluhopisů stoupaly k sedmi procentům, což je pro financování států neudržitelné.

Úroky pak prudce klesly (pod pět procent), ale poslední tři týdny opět stoupají a míří k šesti procentům.
Mnozí analytici lámou hůl nad Portugalskem. Měnová unie je tak po Velikonocích tam, kde před Vánoci. Tedy v době, kdy se peněžní dům se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem pokusil vrátit euroklubu důvěru spuštěním největší repo operace ve své historii.

„Efekt opatření ECB je krátkodobý, protože hlavní problém se nezměnil. Ve Španělsku chybí hospodářský růst, v Itálii jakbysmet. Pokud se dluhová krize jen trochu znovu rozhoří, dostanou se obě země do stejné situace jako Portugalsko, které půjde do kolen,“ myslí si Sean Egan, šéf americké ratingové agentury Egan-Jones. „Řecké oddlužení nebylo poslední, celé dluhové drama se teprve vyhrotí.“

Půjčky od ECB použily banky zčásti proti dluhopisům periferních ekonomik, což stlačilo jejich rizikové přirážky. Z pátečních statistik ústřední banky vyšlo najevo, že druhému kolu v únoru dominovaly španělské banky, které si vzaly 200 miliard z 560. „Moc to nepomohlo, jinak by se vrátil růst a zastavil pád realitního trhu. Od toho jsme hodně daleko,“ říká šéfekonom ING přes eurozónu Martin Van Vliet.

O tom, že ECB bude muset spustit nějaký další program pro uklidnění atmosféry, je přesvědčeno 17 z 22 ekonomů oslovených agenturou Bloomberg. Nákup bondů považují za jistotu, nové levné úvěry spíše za hrozbu. Sama banka o třetím kole půjčování nemluví, ale další nákup obligací marodných ekonomik na sekundárním trhu, který v únoru zastavila, nevylučuje.

Například experti ze Société Générale očekávají, že k dalšímu kolu levných půjček ECB přistoupí jen v případě neudržitelného napětí na dluhopisovém trhu. „Otázka je, kdy nastane debata, zda má smysl zachraňovat Španělsko či zda má ECB přistoupit k agresivnější akci,“ připomíná Jim Reid z Deutsche Bank.

Experti se shodují: španělská chřipka se vrátila, období relativního klidu po Novém roce je pryč. Jednoznačná příčina podle nich neexistuje, negativní odezvu však v každém případě vyvolalo oznámení španělského premiéra Mariana Rajoye, že jeho vláda nesplní slib snížení letošního rozpočtového schodku. Z jeho předpokládaného stlačení na 4,4 procenta HDP má být jen 5,8 procenta.

„Rajoyova důvěryhodnost dostala citelný šrám,“ tvrdí Jürgen Matthes z německého prognostického ústavu DIW. Kus viny dává i Bruselu. „Nechápu, proč EU v období recese tolik trvá na přísných úsporných krocích.“ Solventnost španělských bank, které si v únoru mocně půjčovaly od ECB, mezitím silně klesla. Svědčí o tom čísla z Madridu za březen.

Objem úvěrů z ECB se zvedl na 227 miliard, čisté půjčky na trzích přesáhly 360 miliard. Výsledky hospodaření za první čtvrtletí šířku problému podtrhují, například zisk Bank Banesto se meziročně propadl kvůli vytvoření opravných položek na špatné hypotéky o 88 procent. „Největším krátkodobým rizikem je španělský úsporný program. Nejde mít udržitelný dluh bez ekonomického růstu,“ varuje v analýze BCA Research. Problém s půjčkami ECB je i v tom, že si banky vypůjčené peníze u centrální banky rovnou ukládají, i když tratí na úroku. Za úvěr totiž platí procento ročně, kdežto na vkladu činí úrok 0,25 procenta. Zajišťují si tak rychlý přístup k penězům. Podle znalců ale budou mít problém s vracením peněz na trh.