Ukrajina devalvovala měnu, kvůli válce se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv

Ukrajinská hřivna

Ukrajinská hřivna Zdroj: profimedia.cz

Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců.

Centrální banka uvedla, že jedná s ohledem na změny, kterým za války čelí ukrajinská ekonomika, a také na fakt, že dolar v poslední době citelně zpevnil i k dalším měnám.

„Tento krok zlepší konkurenceschopnost ukrajinských výrobců, sblíží směnné podmínky různým skupinám firem a domácností, a také podpoří odolnost ekonomiky ve válečném období,“ uvedla centrální banka. Opatření by podle ní mělo přispět k celkové stabilizaci hospodářství.

Guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko uvedl, že nový směnný kurz bude kotvou hospodářství a učiní jej odolnějším v nejisté době. „Pevný směnný kurz centrální bance umožní zachovat si kontrolu nad vývojem inflace a podporovat nepřetržité fungování finančního systému,“ dodal guvernér. Je to podle něj podmínka pro stabilitu ekonomiky, což je v čase války nezbytné.

Zdražování v Česku - Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022

Video placeholde
• Videohub

Ukrajina zamezila obchodování s hřivnou a zavedla přísné omezení pohybu kapitálu hned po únorové invazi ruských vojsk. Snažila se tak vládě pomoci s dovozem nejdůležitějšího zboží a zároveň brzdit inflační spirálu, která se po zahájení války začala roztáčet. Míra inflace v červnu vystoupila na 21,5 procenta, maximum za více než šest let.

Měna teď zůstane zafixovaná na nově stanovené úrovni. Centrální banka očekává, že devalvace bude mít na inflaci jen omezený vliv. Nově stanovený směnný kurz podle centrální banky zvýší příliv deviz od vývozců a na minimum omezí „spekulativní chování účastníků trhu“.

Centrální banka přistoupila k devalvaci den poté, co Ukrajina požádala věřitele a dvouletý odklad splátek úroků ze zahraničních dluhopisů. Snaží se tak využít své tenčící se finanční zdroje na to, aby mohla odrážet útok ruských vojsk. Na konci roku 2020 měla Ukrajina vůči zahraničí dluh 130 miliard dolarů (3,1 bilionu korun), vyplývá z údajů Světové banky (SB).

Ukrajina vyčlenila zahraniční dluhopisy v objemu téměř 20 miliard dolarů denominované v eurech a dolarech splatných od roku 2022 do roku 2030, na které by se podle jejích představ mělo vztahovat moratorium. Kvůli válce se očekává, že ukrajinská ekonomika v letošním roce zaznamená propad o 35 až 45 procent, uvedla agentura Reuters.

Kyjev předpokládá, že náklady na válku v kombinaci s poklesem daňových příjmů zanechávají ve veřejných financích deficit kolem pěti miliard dolarů měsíčně. To je zhruba 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v období před ruskou invazí. Ekonomové se domnívají, že letošní schodek rozpočtu se tak vyšplhá na 25 procent HDP, zatímco před invazí se odhady pohybovaly kolem 3,5 procenta HDP.