Maďaři mají přijít o peníze od příštího roku. Pokud však přesvědčí partnery v EU, že situaci prokazatelně řeší, pak může být toto rozhodnutí zrušeno. Jednání ministrů se kvůli sankcím natáhlo o několik hodin. Nakonec se podařilo dosáhnout kompromisu, s nímž souhlasili i Maďaři. „Sankce sice byly odsouhlaseny, nicméně s tím, že neprodleně, 22. června, budou přezkoumány. A pokud se ukáže, že Maďarsko splnilo všechny body doporučení, tak budou okamžitě odvolány,“ nastínil kompromis český ministr financí Miroslav Kalousek. Ten podobně jako řada dalších ministrů zdůrazňoval potřebu plnit dohodnutá pravidla, avšak zároveň apeloval, aby se ke všem přistupovalo stejným způsobem.
Je to vůbec poprvé, kdy se unie rozhodla tímto způsobem potrestat nějaký členský stát kvůli laxní rozpočtové politice. Souvisí to ale se zpřísněním rozpočtové disciplíny, k níž se unie zavázala v reakci na současnou dluhovou krizi. Schodky nad povolenou tříprocentní úrovní má nyní ale většina zemí EU včetně Česka.
Brusel s nimi kvůli tomu vede jednání pro porušení pravidel. Už v lednu komise uvedla, že kromě Maďarska mají aktuálně se schodky a plánovaným harmonogramem pro jejich korekci problémy i Belgie, Malta, Kypr a Polsko. Jenže u nich, na rozdíl od Maďarska, Brusel viděl snahu se situací něco dělat, takže k potrestání nepřistoupil. Nyní se hodně hovoří o Španělsku a jeho rozpočtu, jehož schodek také přesahuje dohodnuté cíle.
„Nabízí se srovnání, zda je tady stejný přístup ke Španělsku nebo k Maďarsku,“ podotkl Kalousek. „Já jsem ten poslední, který by nabádal komisi, aby nebyla na Maďarsko tak přísná,“ dodal. Pro ČR je prý klíčové, aby se stejně přistupovalo k malým i velkým zemí i státům eurozóny i těm stojících mimo ní.
Ministři financí eurozóny se v noci na dnešek rozhodli zmírnit rozpočtový cíl pro letošní rok. Schodek by tak neměl být 4,4 procenta HDP, s čímž se doposud počítalo, nýbrž 5,3 procenta. Jenže i o je méně než 5,8 procenta, které předvídá Madrid. Ten tak bude muset najít další úspory. Příští rok by pak už měl deficit dostat pod klíčovou hranici tří procent HDP.
