Nesplácené úvěry činí šest procent z celkového objemu půjček. Podíl dosahuje dokonce desetiny, když se odečtou úvěry pro ostatní bankovní instituce. Americké banky jsou v tomto ohledu zdravější, srovnatelný ukazatel v jejich případě dosahuje tří procent. „Unijní banky to musí řešit, brzdí to jejich ziskovost,“ řekl listu Guardian ředitel dohledové sekce úřadu Piers Haben.
V rozložení špatných dluhů jsou samozřejmě velké rozdíly mezi jednotlivými státy. Nejhůře je na tom Kypr s polovinou celkových úvěrů. U švédských bank nesplácené dluhy dosahují pouze 1,1 procenta. Česká republika v analýze nebyla. Vybraný vzorek se týkal pouze bank, které se v minulém roce podrobily celounijním zátěžovým testům.
Stabilizace
Z hlediska kapitálových rezerv se naopak pozice bank stabilizovala. Jejich kapitálová přiměřenost (ukazatel peněžního krytí aktiv, který zohledňuje jejich rizikovost) byla v červnu 12,8 procenta, v roce 2011 to bylo 9,7 procenta. Pro představu, vyhláška ČNB má tuto hodnotu nastavenou na osmi procentech.
Banky zároveň i více půjčují, v první polovině roku se objem úvěrů zvýšil téměř o čtyři procenta, zintenzivňuje se i příhraniční půjčování. Právě omezení půjčování na domácí trhy bylo průvodním znakem finanční krize. Ziskovost bank je ale ovšem v historickém porovnání stále nízká.
