V roce 2013 byl zisk vatikánské banky zasažen rozsáhlými odpisy investic a náklady souvisejícími s novými pravidly proti praní špinavých peněz. Reforma IOR patří podle agentury Reuters k nejcitlivějším problémům, kterým nyní čelí papež František. Ten usiluje o komplexní revizi vatikánské správy po řadě skandálů, od obvinění z pochybných finančních praktik po snahy o utajování sexuálního zneužívání dětí knězi.
IOR poprvé zveřejnila hospodářské výsledky v listopadu 2013 poté, co se stala terčem obvinění z praní špinavých peněz. Banka slíbila, že bude klást větší důraz na zlepšování výnosů svých klientů, mezi které patří například církevní řády a charity. „Soustředíme se především na zásadní zlepšení svých celkových zákaznických služeb a na další profesionalizaci služeb v oblasti správy majetku,“ uvedl prezident banky Jean-Baptiste de Franssu.
Soustředíme se především na zásadní zlepšení svých celkových zákaznických služeb
Vatikánskou banku založil v roce 1942 papež Pius XII., aby spravovala převážně peníze určené pro církevní instituce a charitativní práce. Má na starosti také penzijní systém pro tisíce zaměstnanců Vatikánu. Banka není přístupná veřejnosti, mezi její klienty patří zaměstnanci Vatikánu, řeholní řády, preláti a akreditovaní diplomaté ve Vatikánu. Pověstí banky však otřáslo množství různých pochybení lidí, kteří byli oprávněni mít v bance účet, a podezřelé jednání s finančními institucemi v Itálii.
Finance banky přitom byly dlouho opředeny tajemstvím. Od 80. let důvěrou v banku otřáslo několik skandálů a časopis Forbes ji označil za nejvíce uzavřenou banku světa.
