Vláda ve Spojeném království výrazně rozvolní pravidla fungování tamního bankovního sektoru. Cílem je omezit byrokracii, nakopnout hospodářský růst a zabránit tomu, aby Londýn ztratil postavení nejvýznamnějšího finančního centra Evropy. Britská média to přirovnávají k Velkému třesku, rozsáhlé deregulaci finančních služeb, kterou provedl kabinet Margaret Thatcherové v roce 1986.
Britský ministr financí Jeremy Hunt představí balíček více než třiceti reforem po pátečním setkání se šéfy velkých bank v Edinburghu. Platit by měly od příštího roku. Konzervativní politik se změny snaží prezentovat jako jednu z výhod, které Spojenému království přinesl brexit.
„Vystoupení z Evropské unie nám dává jedinečnou příležitost přetvořit regulační systém a maximálně vytěžit potenciál impozantního finančního sektoru,“ uvedl Hunt a slíbil, že jeho reformy „vytvoří pracovní místa a příležitosti pro britské občany.“
Vláda už dříve oznámila, že například zruší strop pro vyplácení odměn bankéřům, bude podporovat rozvoj trhu s kryptoměnami nebo umožní pojišťovnám investovat do dlouhodobých aktiv, jako jsou nemovitosti nebo větrné elektrárny. Ministr hodlá rovněž odstranit některá pravidla, která Londýn jednostranně zavedl po finanční krizi v roce 2008, kdy řadě bank hrozil kolaps.
Poté co tehdy stát utratil miliardy liber za záchranu peněžních ústavů, zavedl režim, jenž podstatně zvýšil osobní odpovědnost vedoucích zaměstnanců bank. Těm tak za neuvážená rozhodnutí hrozily vysoké pokuty, či dokonce tresty odnětí svobody.
Hlavní nevýhodu, kterou to však podle bankéřů přineslo, bylo však příliš zdlouhavé schvalování přesunu vedoucích zaměstnanců do Spojeného království ze strany regulátora. Londýn se tím stal méně atraktivním trhem pro zahraniční firmy. Všechny tyto překážky mají nyní zmizet.
Reakce odborníků na Huntův program se rozcházejí. „Je to šance posílit ekonomiku a myslím, že bychom tím měli být nadšení,“ řekl BBC Chris Hayward ze City of London Corporation. „Teď je jednoznačně správný čas upravit regulace zavedené po roce 2008,“ souhlasí náměstek ministra financí Andrew Griffith.
Někteří další jako třeba uznávaný britský ekonom John Vickers nicméně varují, že Spojené království se po odstranění regulací může stát rizikovějším místem pro podnikání. Stanice BBC zároveň upozorňuje, že Evropská unie chystá podobné reformy čili Huntova snaha prodat balíček veřejnosti jako úspěch brexitu je dosti zavádějící.
Masivní deregulace britského bankovního sektoru přichází v době, kdy význam Londýna jako světového finančního centra dlouhodobě upadá. Londýnská burza přišla letos v listopadu o pozici největšího trhu s cennými papíry v Evropě z hlediska tržní hodnoty obchodovaných akcií. Předběhla ji Paříž. Americká banka Goldman Sachs zase nedávno oznámila, že část svých elitních zaměstnanců přestěhuje z Británie do Itálie, přesněji do Milána.
Do britských finančníků si tento týden rýpl také výkonný ředitel evropské akciové burzy Euronext Stéphane Boujnah. „Londýn býval největším finančním centrem Evropské unie a každý ho měl rád. Dnes je nanejvýš největším finančním centrem Spojeného království,“ prohlásil Boujnah v rozhovoru s agenturou Bloomberg. To, že mnohé podniky, které dříve obchodovaly své akcie na londýnské burze, raději vstupují na trhy v jiných státech, je podle šéfa Euronextu „novou realitou“.
Připomněl, že irská letecká společnost Ryanair odešla kvůli brexitu z londýnské burzy do Dublinu a americké hudební vydavatelství Universal Music Group dalo před Británií přednost primárnímu úpisu akcií na trhu v Amsterdamu.
