Plán založení banky zemí BRICS se zrodil už v roce 2012, její založení ale zdržely spory o financování a další problémy. Nejvíce na ní záleželo Moskvě, pro niž je to alternativa Západem řízených finančních institucí, jako je Světová banka (SB), které loni omezily půjčky na projekty v Rusku v rámci protiruských sankcí kvůli ukrajinské krizi.
Některé země BRICS měly naopak obavy, že novou banku by mohl podkopat rovněž nový čínský projekt Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB).
NDB bude financovat rozvojové projekty v zemích BRICS. Banka bude mít základní kapitál 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun), který se má během několika let zdvojnásobit na 100 miliard dolarů. Členské země by navíc měly vybudovat pro banku rezervu v částce dalších více než 100 miliard dolarů. Sama NDB následně plánuje získávat značné částky peněz vydáváním dluhopisů na trzích členských zemí.
Evoluce místo revoluce
Dnešní založení NDB v Šanghaji svou střízlivostí kontrastovalo s červnovým ceremoniálem podpisu dohody o AIIB v Pekingu. Toho se zúčastnili delegáti 57 zemí a čínský prezident Si Ťin-pching.
„Naším cílem není zpochybnit dosavadní systém, ale zlepšit jej a doplnit,“ uvedl podle agentury Reuters prezident NDB, indický podnikatel a finančník Kundapur Vaman Kamath. Dodal, že NDB se po setkání s vedením AIIB rozhodla zavést s touto bankou „horkou linku“ pro diskuse o problémech a v zájmu posilování spolupráce.
„Z našeho hlediska se těšíme na spolupráci s oběma těmito novými institucemi … potřeby investic do infrastruktury jsou obrovské,“ uvedla viceprezidentka Světové banky Karin Finkelstonová. SB podle ní pomáhá oběma novým rozvojovým bankám v otázkách lidských zdrojů a podobných věcech. Japonské vedení Asijské rozvojové banky (ADB) uvedlo, že bude zkoumat možnosti spolufinancování projektů s NDB.
