Zdanění pojišťoven vynese 10,5 miliardy, tvrdí ministerstvo financí

Ministryně financí Alena Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová Zdroj: ČTK

Česká pojišťovna
Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová
3 Fotogalerie
Pavel Otto

Ministerstvo financí má odhad výnosu z chystaného zdanění finančních rezerv, které si musí povinně vytvářet necelá padesátka pojišťoven na českém trhu. Podle úřadu Aleny Schillerové (ANO) odvedou v přespříštím roce 7,9 miliardy korun a v roce 2022 pak částku 2,6 miliardy.

Tyto rezervy dosud zdanění nepodléhaly. Pojišťovny si do nich ukládaly část zisku a tím si snižovaly základ pro výpočet daně z příjmu. Státu v průměru odvádějí dvě až tři miliardy ročně. „Návrh je součástí sazbového balíčku, který prošel mezirezortním připomínkovým řízením,“ řekla deníku E15 Schillerová. „Není to žádná novinka. Máme to ve vládním programovém prohlášení, takže o tom všichni vědí. To je fér,“ dodala.

Ministerstvo míní, že dopad na pojišťovny bude různý, protože výši rezerv na úhradu budoucích škod klientů si určují vlastními pravidly. Musejí jen dodržet minimální hranici rezerv. „Některých se proto změna nebude týkat vůbec,“ uvedla Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva financí.

„Nejedná se o nové zdanění pojišťoven, ale pouze o úpravu metody stanovení výše rezerv objektivnějším způsobem,“ podotkla s tím, že půjde o jednorázový nárůst inkasa korporátní daně o 10,5 miliardy. Vzhledem k tomu, že jde o značnou sumu, budou odvody rozloženy do dvou let. Výše rezerv se má nově řídit evropskou směrnicí Solventnost II. A právě rozdíl mezi současným objemem rezerv a stropem, který stanoví nařízení EU, hodlá ministerstvo zdanit klasickou sazbou 19 procent.

Pojišťovny opatření kritizují. „Dlouhodobě vytvářely rezervy obezřetně nad povinnou minimální hranicí. Nyní se stát rozhodl je za toto obezřetné chování potrestat a preferuje jednorázový daňový výnos,“ řekl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

Podotkl, že klimatické změny spojené s častějším výskytem katastrofických škod nebo zvyšující se kybernetická rizika budou nároky na finanční vybavenost pojišťoven zvyšovat.

Podle některých ekonomů a části opozice nejde o systémový, ale účelový krok. „Elektronická evidence tržeb nepřinesla významné zvýšení příjmů. Vláda proto vymýšlí nové daně, aby měla na své sliby,“ míní šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Toho zaráží, že ANO odmítá sektorovou daň pro banky a přitom stejnou uzákoní pro pojišťovny. „Jen se přejmenovala na zdanění technických rezerv pojišťoven,“ poznamenal.