Je ukrutná zima, hustě prší. Německý Feldheim působící spíše jako zamlžená vesnice duchů je dozajista posledním místem, kde bychom chtěli trávit páteční čas oběda. Domov asi 150 obyvatel hodinu a půl jízdy na jih od Berlína působí jako omšelé, nejnudnější místo ve vesmíru. A přece se sem jezdí nachytřit „zvědové“ z celého světa. Feldheim je totiž zcela nezávislý na dodávkách elektřiny i tepla. Energii získává pouze z obnovitelných zdrojů. Navíc vytváří tolik přebytků, že může elektřinu rozprodávat a posílat zpět do sítě.
Chápeme se deštníku a s odvoditelnou měrou nadšení vystupujeme z vytopeného vozu. Div že nám vítr paraple nesebral. Jako obvykle zde ostře fouká. Ocitáme se asi 150 metrů nad mořem, vítr, jenž sem proudí od Atlantiku přes Francii, k libosti místních roztáčí 55 větrných elektráren naplno. Na pokrytí denní spotřeby elektřiny vesnice by stačil jediný „větrník“. Zbylých 54 generuje elektřinu, kterou Feldheim prodává do sítě. „Nemusíme se tak obávat, že by přišel výrazně dražší účet za elektřinu, a to ani teď v zimě, kdy všichni topí, seč mohou,“ říká místní obyvatel Peter.
Feldheim předběhl dobu. Od poloviny devadesátých let místní postupně budovali větrné turbíny s roční produkcí asi dvou set gigawatthodin elektřiny, solární panely, bioplynovou stanici a bateriové úložiště – první takové v zemi. Do něj putuje energie z větrníků. Původně si chtěli místní pouze pronajmout část distribuční sítě od energetického koncernu E.ON, na kterou byla ves připojena. E.ON to odmítnul, obec tak ve spolupráci s městem Treuenbrietzen a společností působící v oblasti větrné energie Energiequelle GmbH vybudovala vlastní rozvodnou síť.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
