Každý Čech ročně vyhodí v průměru sto kilo jídla. Plýtvání má zabránit i aplikace od Too Good To Go
Možnost koupit za zvýhodněnou cenu neprodané jídlo z restaurací a dalších gastropodniků, které by se jinak muselo vyhodit, nabízí v Česku dánská platforma Too Good To Go. Společnost působí v 19 převážně evropských zemích a celosvětově ji využívá přes 100 milionů lidí. Do Česka vstoupila loni v červnu a od té doby její služby využilo již téměř sto tisíc zákazníků.
Přes mobilní aplikaci Too Good To Go si zákazník může zakoupit zboží z partnerských podniků společnosti, které by v opačném případě skončilo v koši. Potraviny dostane v takzvaných dobrovacích. Tak firma nazývá tašky, v nichž restaurační zařízení nabízejí své neprodané zboží.
V Česku zatím Too Good To Go spolupracuje se zhruba 350 podniky, mezi něž patří například Hilton Old Town Prague, Novotel Praha nebo Costa Coffee. Většina z nich se zatím nachází v Praze, cílem společnosti pro letošní rok je navázat spolupráci s více sítěmi provozoven, které mají pobočky po celé republice, a zároveň s lokálními podniky v regionech. Celkem se platformě podle jejích statistik podařilo od vstupu do Česka zachránit kolem 60 tun potravin.
Na podobném principu jako Too Good To Go, tedy nákupu neprodaných potravin prostřednictvím mobilní aplikace, funguje i česká společnost Nesnězeno. Platforma byla založena v roce 2018 Jakubem Hennim a Michaelou Gregorovou. V roce 2022 se spojila s maďarskou společností Munch, která působí ve stejném segmentu. Oba podniky společně působí ještě na Slovensku a od začátku minulého roku také v Rumunsku.
V Česku působí společnost ve všech krajích a se zhruba 1500 partnerskými podniky je tak největší tuzemskou platformou bojující proti plýtvání jídlem. Oblibu si v posledních letech získávají i takzvané zlevněnky neboli kamenné prodejny nabízející levné potraviny, které se často blíží datu minimální trvanlivosti.
VIDEO: Bundy nebo silnice. I to se dá vyrobit z tabákových náplní do IQOS
I přes zavedenou konkurenci vidí Too Good To Go v Česku možnost se prosadit. „Vzhledem k velkému množství jídla, které se vyhazuje, je na trhu místo pro více firem a ani tak veškeré potraviny zachránit nezvládneme,“ říká ředitelka společnosti v Česku a Polsku Anna Podkowińská. Podle ní se však téma plýtvání jídlem stává stále rozšířenějším. „Myslím, že to není jen přímo kvůli problému plýtvání jídlem jako takovému, ale roli sehrála i inflace posledních let a stoupající ceny potravin,“ komentuje situaci Podkowińská.
Co Čech, to sto kilogramů vyhozeného jídla
Potravin se přitom v Česku stále vyhazuje nemalé množství. Na každého člověka připadá ročně podle dat Eurostatu z roku 2022 přes 100 kilogramů jídla, které skončí v odpadkových koších. Tuzemští spotřebitelé na tom však nejsou zdaleka nejhůř. V porovnání s ostatními zeměmi je situace v Česku jedna z lepších.
Roční průměr vyhozených potravin v Evropské unii je přibližně 130 kilogramů. Vůbec nejhůře si vede Kypr, kde na jednoho člověka připadá téměř 300 kilogramů, následuje Dánsko s průměrem přes 250 kilogramů. Největší část z vyhozeného jídla, konkrétně 54 procent, mají na svědomí jednotlivé domácnosti. Na restaurace a maloobchod připadá dohromady 19 procent a stejné procento se vyhodí i při výrobě potravin. Osm procent pak končí na skládkách už během primární produkce.
