„Dosahovat růstu uprostřed současné světové krize je pozitivní a dvě procenta pro rok 2016 jsou příznivý výhled,“ citovala Murilla státní tisková agentura Prensa Latina.
Kubánský prezident Raúl Castro později v parlamentu označil za příčinu zhoršení „finanční omezení spojené s propadem příjmů z tradičního exportu“. Letos výrazně klesly ceny cukru, niklu a ropných produktů, což jsou přední položky kubánského vývozu.
Agentura Reuters připomíná, že Kuba dostává od Venezuely v rámci výměny za kubánské lékaře a další odborníky přes 100 tisíc barelů ropy denně za kdysi výhodných podmínek; Venezuelu ale dohoda chrání před poklesem cen, což nyní Kubu znevýhodňuje. Kuba část získané ropy zpracovává a prodává, ceny ropných produktů ale spolu s cenami ropy prudce klesly.
Meziroční vývoj kubánského HDP:
Venezuelská ekonomika je po desetiletí socialistických experimentů v těžké situaci a dvoutřetinový propad cen ropy za poslední rok a půl její situaci ještě prudce ztížil. Krize ve Venezuele podkopává kubánský obchod a Kuba kvůli tomu zaznamenává výrazný úbytek hotovosti.
„Kubánský obchod s Venezuelou představuje 15 procent hrubého domácího produktu, což je polovina kubánského obchodu s bývalým Sovětským svazem,“ podotýká kubánský ekonom Pavel Vidal, který působí jako profesor na univerzitě v Kolumbii.
Diplomaté a zahraniční podnikatelé obchodující s Kubou uvádějí, že státní podniky omezují dovozy a požadují od dodavatelů delší odklady plateb.
