Banka naposledy snížila sazbu loni v červenci a oznámila tehdy, že po dvou letech snižování sazeb s uvolňováním v tomto ekonomickém cyklu končí. K nynějšímu kroku ji však podle ekonomů přiměl nástup deflace pod vlivem propadu světových cen ropy spolu se slabou ekonomickou aktivitou a deflačním trendem v eurozóně.
Maďarská inflace je už několik měsíců v záporném pásmu a v únoru klesly spotřebitelské ceny meziročně o jedno procento. Centrální banka přitom v prosinci odhadla, že inflace v příštím roce bude na 2,9 procenta, což je mírně pod střednědobým tříprocentním cílem.
„Výhled inflace a cyklická pozice reálné ekonomiky ukazují na další snižování sazby a na delší období uvolněné měnové politiky,“ uvedl po zasedání měnový výbor banky. „Opatrné uvolňování měnových podmínek může pokračovat tak dlouho, jak bude podporovat dosažení střednědobého inflačního cíle,“ dodala.
Hlavní úroková sazba Maďarska
Centrální banka rovněž zaujala flexibilnější přístup ke svému inflačnímu cíli. Cíl tři procenta je nadále v souladu s kritériem cenové stability, v budoucnu se ale rozšíří o určité toleranční rozpětí, řekl viceguvernér banky Adam Balog.
Také polská centrální banka na počátku března snížila základní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum 1,50 procenta. Rovněž Polsko se uvolněnou měnovou politikou snaží bojovat s prohlubující se cenovou deflací. Spotřebitelské ceny se tam v lednu meziročně snížily o 1,3 procenta, což byl jejich nejprudší pokles od začátku sledování měsíčních údajů před 33 lety.
Úroky snižuje i Česko
Česká národní banka (ČNB) již v rámci snahy o podporu ekonomiky a odvrácení deflace snížila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,05 procenta a už od konce roku 2013 drží svými intervencemi slabý kurz koruny. Česká inflace v únoru činila 0,1 procenta.
S deflací se potýká i celá eurozóna. Evropská centrální banka snížila sazby prakticky na nulu již loni v září a od podzimu začala podporovat ekonomiku omezenými nákupy cenných papírů. Tento měsíc zahájila ECB na trhu rozsáhlé nákupy státních dluhopisů.
