V Bohumíně vznikne závod na výrobu unikátních bioplastů z fritovacího oleje

Fritovací olej

Fritovací olej Zdroj: profimedia

Zázvorovo-mátová zubní pasta
2
Fotogalerie

Bakterie sežerou použitý fritovací olej a vyrobí z něj biopolymer, který poslouží jako surovina pro produkci unikátního bioplastu. Ten se po použití bez problémů rozloží ve vodě nebo půdě na vodu a oxid uhličitý. Z odpadu tak vznikne cenný materiál, který navíc nebude poškozovat životní prostředí. Od roku 2020 by se bioplasty z fritovacích olejů měly vyrábět v bohumínské Bochemii.

Tuto českou technologii nazvanou Hydal vyvinula nanotechnologická společnost Nafigate ve spolupráci s VUT Brno, Vysokou školou technologickou v Praze a dalšími akademickými pracovišti.

„Od Nafigate jsme koupili exkluzivní licenci jak na stavbu prvního závodu v Česku, tak pro její další prodej ve světě,“ říká Jiří Puš, člen představenstva Bochemie. Stavba závodu na tisíc tun biopolymeru ročně bude stát od 11 do 15 milionů eur. „Pokusíme se na stavbu získat dotaci, ale ekonomicky se provoz vyplatí i bez ní,“ uvádí Puš.

Použitý fritovací olej se bude do Bohumína vozit z Česka a dalších zemí střední Evropy. Pro pokrytí plné kapacity závodu bude Bochemie potřebovat 1500 tun oleje. Tento objem už má firma zajištěný.

Ze vzniklého biopolymeru se budou přímo v Bochemii vyrábět mikroplastové částice, které se přidávají například do kosmetických přípravků nebo zubních past, aby se zvýšily jejich abrazivní schopnosti. Právě tyto mikroplasty z klasických plastových materiálů vyrobených z ropy však představují stále větší zátěž pro životní prostředí. Protože jejich rozklad trvá dlouho, zamořují postupně potravní řetězec. „Jako další aplikace se nabízí například použití v UV filtrech v opalovacích krémech,“ dodává Puš.

Nafigate během osmi let investoval do vývoje technologie několik stovek milionů korun. Nyní se snaží najít partnery pro její průmyslové využití. „Pracujeme na vstupu na trh v Číně, Singapuru, Japonsku, Malajsii, USA, ale také v Evropě. Globálního partnera bychom mohli mít za rok až rok a půl. Nejslibněji se vyvíjejí jednání v Singapuru,“ říká Lenka Mynářová, členka představenstva Nafigate.

Bioplast z technologie Hydal nemá podle Mynářové sloužit pro výrobu plastových obalů. Technologicky i ekonomicky je výhodnější výroba mikroplastů. Jejich použití v kosmetice hodlá Nafigate na českém trhu otestovat už na podzim, kdy uvede na trh biorozoložitelná mýdla, která částečky bioplastu budou obsahovat.

O využití mikročástic projevil zájem také norský koncern Orkla, který v Česku vlastní značky Vitana nebo Hamé. Bioplasty chce využít jako komponenty do kosmetických výrobků. Vyrábět by se mohly třeba z fritovacího oleje, který Orkla používá ve svých závodech pro smažení bramborových chipsů.

Technologie by mohla pomoci vyřešit problém, jak likvidovat celosvětově rostoucí množství použitého fritovacího oleje. Ročně se jeho používání zvyšuje o deset procent. Dosud se likvidoval například přeměnou na bionaftu. Hydal z něj ovšem dělá cennější surovinu. „Kromě fritovacích olejů se zabýváme také využíváním odpadních tuků z čističek vod, odpadů z kávy nebo tuků, které vznikají při výrobě palmového oleje,“ uvádí Mynářová.