Marc Faber, švýcarský investor žijící v Thajsku, si nebere servítky. V roce 2017 věnoval jedno z vydání svého investiční měsíčníku Zpravodaj o ponurosti, rozmachu i zkáze (v originále The Gloom, Boom & Doom Report) zuřícím rasovým konfliktům v USA. Tehdy uvedl: „Díky bohu, že Ameriku osídlili běloši, a ne černoši. Jinak by Spojené státy vypadaly jako Zimbabwe, což se možná jednou stane, ale Amerika si alespoň 200 let užívala ekonomické a politické výsluní.“ Pro americkou televizi CNBC následně na svou obhajobu uvedl, že není rasista, ale „fakta je třeba popisovat taková, jaká jsou, bez ohledu na míru jejich politické nekorektnosti“. I proto se Marc Faber po hodinovém rozhovoru, který nedávno proběhl v rámci projektu PFI Talks, loučil slovy: „Věřím, že je u vás stále ještě politicky vhodné říkat – Veselé Vánoce!“ Celý rozhovor je k dispozici jako videozáznam nebo podcast v obvyklých aplikacích.
Velkou část rozhovoru, který deník E15 přináší ve spolupráci s platformou Prague Finance Institute při výzkumném pracovišti CERGE-EI, trávíme komentovanou prohlídkou rozsáhlé knihovny Marka Fabera, ve které opakovaně, jak říká, čerpá potvrzení svých pesimistických odhadů ekonomického vývoje.
Z publikací ve své knihovně vyzdvihl z pohledu rané psychologie davu například téměř dvě století starou knihu Mimořádné lidové bludy a davové šílenství, kterou publikoval v roce 1841 skotský novinář Charles Mackay. „Toto je velmi dobrá kniha o mýtech a mániích, nabízí zajímavé postřehy o alchymistech, křižáckých výpravách a o dalších neobvyklých věcech,“ říká Faber.
Mezi další probíraná témata v knize patří také například kapitoly o ekonomických bublinách neboli z pohledu autora finančních mániích. Jde o South Sea Bubble v letech 1711 až 1720, dále bublinu okolo The Mississippi Company spojenou s osobou skotského ekonoma Johna Lawa a samozřejmě známou tulipánovou horečkou z počátku sedmnáctého století, v poslední době hojně zmiňovanou v souvislosti s kryptoměnami. Tehdy davová mánie vyhnala ceny cibulek tulipánů do závratných výšin, poté samozřejmě následoval spektakulární pád.
Faber by nebyl věhlasným ekonomem, kdyby ze své knihovny jako čtenářský tip nevybral převratné dílo amerického ekonoma Charlese Kindlebergera Mánie, panika a krach – dějiny finančních krizí. Letos vyšlo již sedmé anglické vydání této knihy, která se příští rok objeví i v českém překladu.
Faber se také pochlubil, že vlastní několik sběratelsky cenných knih včetně děl známých socialistů. „Mám první edice děl Karla Marxe a Lenina a Trockého. Trockého první vydání je velmi vzácné. A další kniha, která je relevantní z pohledu masové psychologie, je Dav: Studie o jeho mysli od Francouze Gustava Le Bona,“ řekl Faber. V knize vydané roku 1895 Le Bon popisuje, že existuje několik charakteristik davové psychologie jako „impulzivita, podrážděnost, neschopnost rozumu, absence úsudku kritického ducha, přehánění citů“. Le Bon tvrdil, že jedinec ponořený na určitou dobu do davu se brzy ocitne ve zvláštním stavu, který se hodně podobá hypnóze. Na jeho práci se ostatně odvolával i Sigmund Freud, který popsal, že jako součást masy získává jedinec pocit nekonečné síly, která mu umožňuje pod tlakem impulzů jednat tak, jak by jako izolovaný jedinec nikdy nekonal.
Ohledně receptů na tlumení inflace pak Faber uvedl: „Mám pocit, že je zde model, na který se musíme podívat, a existuje o tom kniha od Sidneyho Homera, Historie úrokových sazeb, v níž je docela jasně vysvětleno, jak v 70. letech úrokové sazby rostly.“ Doporučil také knihu Měření ekonomického cyklu (angl. Measuring Business Cycles) od Arthura F. Burnse a Wesleyho C. Mitchella z roku 1946. „Když zpřísníte měnovou politiku, pak inflace a úrokové sazby klesnou. Fed do světa vyhlásí: „Vidíte, zpřísnili jsme měnovou politiku a snížili jsme míru inflace, hurá.“ Ale pak znovu tisknou (peníze). Takto to dělali už v 70. letech. A už v 70. letech to vždy sváděli na Arthura Burnse, což byl ekonom zabývající se hospodářskými cykly a jejich měřením,“ uvedl Faber. V USA je inflace kolem devíti procent a základní úroková míra je pod čtyřmi procenty. Ale v Evropě je to stále 0,75, a přitom inflace je někde mnohem vyšší. „Chci říct, vy, mladí lidé, kteří studujete ekonomii, co si myslíte, že se stane s inflací, když budete mít úrokové sazby stále nízké, podle Taylorova pravidla? Mimochodem mého přítele ze Stanfordovy univerzity v San Franciscu,“ dodal s odkazem na pravidlo amerického ekonoma Johna Taylora, podle kterého mají centrální banky stanovovat úrokové sazby nezbytné k dosažení rovnováhy mezi inflací a ekonomickým růstem.
Po covidové pandemii a globální fiskální expanzi, během které vlády a centrální banky napumpovaly do ekonomiky ohromné množství nových peněz, se svět potýká s nebývale silnou inflační vlnou. I proto prohlídku své knihovny končí Marc Faber zmínkou díla Ekonomika inflace od italského autora Constantina Bresciani Turroniho. „Podle mě se jedná o stále nepřekonané dílo, které velmi detailně popisuje dopady inflace,“ řekl Marc Faber s tím, že kniha, která vyšla téměř před sto lety, je cenná v tom, že popisuje důsledky hyperinflace po první světové válce v Německu, kde italský ekonom tehdy působil jako poradce.
Bio Marc Faber (76) vystudoval ekonomii na Curyšské univerzitě. Pracoval v New Yorku, Hongkongu a v roce 1990 založil vlastní investiční společnost. Žije v Thajsku a investuje zejména do asijských aktiv včetně nemovitostí ve Vietnamu. Vydává placený investiční měsíčník The Gloom Boom & Doom Report. Faber se proslavil tím, že své klienty varoval před pádem burzy 19. října 1987. Tato událost byla nazvána „černé pondělí“, akciové trhy se tehdy zhroutily ve velmi krátkém čase. Už mnoho let tvrdí, že ceny akcií jsou přepálené. Jakmile současná investiční bublina splaskne, burzy spadnou až o 40 procent. V posledních měsících dochází k částečnému potvrzení jeho pesimistického výhledu. |
Autor textu: Leoš Rousek je ředitelem komunikace skupiny PPF. Působil v Home Credit International a spolupracoval s oddělením vztahů s investory Moneta Money Bank. Více než dvě desetiletí se věnoval byznysové žurnalistice v Česku, Rusku, Slovinsku a na Slovensku pro americký deník Wall Street Journal a tiskovou agenturu Dow Jones Newswires. V letech 2017 a 2019 byl hlavním ekonomickým analytikem deníku Hospodářské noviny.
