Někdy se lidé dostanou do situace, kdy si musí půjčit peníze. Dluhy se ale mají platit. Co teda dělat v případě, že jste někomu půjčili peníze a ty se vám stále nevrací? Existuje nějaký relativně rychlý a spolehlivý prostředek, který nám pomůže dostat peníze zpět? Máme pro vás řešení – elektronický platební rozkaz.
Co je elektronický platební rozkaz
Elektronický platební rozkaz je digitální verze klasického listinného platebního rozkazu realizované v rámci projektu zvaného elektronizace justice, který u nás probíhá již od devadesátých let. Hlavními důvody pro zavedení elektronického platebního rozkazu pak byla především potřeba zajištění zrychlení soudního řízení a současně ulehčit soudům práci. Dalším důvodem byla snaha zdůraznit celkový záměr již zmíněné elektronizace justice, a to pomocí stejných metod, jako v jiných evropských státech. Elektronický platební rozkaz tak je postaven na stejných principech, jako již existující nástroje v Německu nebo Rakousku. Elektronický platební rozkaz zavedla do českého právního řádu novela občanského soudního řádu č. 123/2008 Sb., jakožto nový prostředek rozkazního řízení.
Co vše předchází vydání elektronického platebního rozkazu?
V případě rozkazního nebo také zkráceného řízení se jedná o řízení bez nařízení jednání a slyšení účastníků. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu zde neprobíhá dokazování, ale postačí samotný žalobní nárok a dodržení podmínek uvedených v zákoně. Oproti klasickému platebnímu rozkazu je zde ale omezená výše nároku na požadované plnění, která nesmí převýšit částku jednoho milionu korun. Další z odlišností je možnost soudu vydat elektronický platební rozkaz pouze na základě návrhu. Ten může být uskutečněný výhradně prostřednictvím elektronického formuláře, který obsahuje zaručený elektronický podpi.
Kde formulář najdu?
Vypracování formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je úkolem Ministerstva spravedlnosti, který také zajišťuje jeho zveřejnění a následné aktualizace. Formulář je pak volně ke stažení, pro jeho vyplnění se však vyžaduje instalace programu schopného pracovat s PDF formátem formuláře. Samotné vyplnění formuláře nepředstavuje složitou záležitost, už jen vzhledem k množství nápověd a usnadnění, např. možnosti využít scrollovacího okna, které dává žalobci na výběr z konkrétních možností nabízených formulářem. Za zmínku stojí také systematika použitá ve formuláři, ta je opravdu dobře promyšlená. Formulář je rozdělen do osmi částí, a to:
● A. Soud, kterému je návrh určen
● B. Účastníci a jejich zástupci – žalobce, žalovaný
● C. Předmět – právo na zaplacení peněžité částky
● D. Náhrada nákladů řízení
● E. Soudní poplatek
● F. Bankovní poplatek
● G. Petit
● H. Přílohy
Po vyplnění uvedených částí návrhu je možné přistoupit k odeslání návrhu. V prvé řadě je však nutné podepsat návrh zaručeným elektronickým podpisem žalobce. V případě opomenutí některého z kroků se objeví okénko s upozorněním, to saméplatí i v případě, že návrh neobsahuje elektronický podpis. . Pro úplnost je vhodné návrh důkladně zkontrolovat – návrh, který neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, nebo který je nesrozumitelný a nebo neurčitý předseda senátu usnesením odmítne, aniž by byl žalobce vyzván k jeho doplnění. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je příslušnému soudu odeslán pouhým kliknutím na tlačítko odeslat. Podání je pak provedeno přes server e-Podatelny Ministerstva spravedlnosti.
Může se žalovaný nějak bránit?
Elektronický platební rozkaz je s ohledem na jeho povahu vydán na základě obsahu žaloby, aniž by bylo nařízeno jednání nebo provedeno dokazování. Můžeme tak mluvit o vyloučení rovnosti účastníků řízení, kdy neprobíhá slyšení žalovaného a soud naopak rozhoduje pouze na základě žalobcových tvrzení. Aby se mohl žalovaný bránit je nutné doručit elektronický platební rozkaz žalovanému do vlastních rukou, aby v případě, že s žalobou nesouhlasí, mohl podat odpor. Dokazování a možnost obrany se tak odsouvá až do stádia po vydání rozhodnutí, kdy je na žalovaném, zda odpor podá, nebo rozhodnutí akceptuje. Pro podání odporu je také stanovena lhůta v délce 15 dnů od doručení elektronického platebního rozkazu žalovanému. Nedodržení lhůty k podání odporu znamená, že se žalovaný podrobí soudnímu rozhodnutí a povinnosti poskytnout peněžité plnění. Elektronický platební rozkaz pak nabývá právní moci a vykonatelnosti, zakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté (tzn. že jakmile o dané věci bylo již jednou rozhodnuto, není možné danou věc ve stejném rozsahu znovu projednávat) a stává se exekučním titulem, díky tomu podléhá obecné úpravě o výkonu rozhodnutí.
Závěr
Výsledkem celého procesu je naprosto efektivní způsob, jak se vypořádat s neplatícími dlužníky. Žalobce přitom získá zpět nejen dlužnou částku, ale i příslušenství,což jsou typicky úroky z prodlení (samozřejmě ale jen pokud jsou součástí žalobního návrhu). I v případě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je však potřeba zaslat dlužníkovi s dostatečným předstihem výzvu k plnění ve smyslu § 142a občanského soudního řádu, zvanou jako předžalobní. V opačném případě soud totiž nemusí žalobci i přes oprávněnost nároku přiznat náhradu nákladů řízení.
