Mezi paragrafy: Sjednávání pracovního poměru

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Shutterstock.com

Ilustrační foto
2
Fotogalerie

Zaměstnavatel se musí mimo jiné rozhodnout, zda výši mzdy zakotví zaměstnanci přímo v pracovní smlouvě, nebo ji stanoví zvlášť mzdovým výměrem.

Před nástupem zaměstnance do nového zaměstnání, který je okamžikem vzniku pracovního poměru, je vždy nutné uzavřít a podepsat s daným zaměstnancem pracovní smlouvu. Již před jejím podpisem musí zaměstnavatel seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které pro něj budou z pracovní smlouvy vyplývat, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a s povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru. Samotná pracovní smlouva musí ze zákona obsahovat překvapivě pouze tyto tři informace:


a)druh či druhy práce, které má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat 

b)místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána 

c)den nástupu do práce. Současně musí být uzavřena písemně a obě smluvní strany musejí obdržet jedno podepsané vyhotovení této smlouvy


 

V praxi je nicméně běžné, že si zaměstnanec a zaměstnavatel v pracovní smlouvě sjednají mnohem více skutečností, ať již se jedná o zkušební dobu, vysílání na pracovní cesty, odlišnou pracovní dobu, o pracovní poměr na dobu určitou apod. Zde je důležité si uvědomit, že v pracovní smlouvě nesmí být žádné ustanovení, kterým by se zaměstnanec dopředu vzdával svých práv.

K takovému ujednání by se především při sporu nepřihlíželo. V případě sjednaného pojištění právní ochrany je však možné využít pomoci právníka a vzniklou situaci zavčas řešit.

Zaměstnavatel se také musí rozhodnout, zda výši mzdy zakotví zaměstnanci přímo v pracovní smlouvě, nebo její výši stanoví zvlášť mzdovým výměrem. Pokud je výše mzdy uvedena přímo v pracovní smlouvě, může ke změně její výše dojít pouze se zaměstnancovým souhlasem. Jestliže je sdělena výše mzdy mzdovým výměrem, může její výši zaměstnavatel měnit bez souhlasu zaměstnance, a to oběma směry.

Mzda ale nesmí být nižší, než je minimální mzda, která v roce 2017 činí 11 tisíc korun měsíčně nebo 66 korun za hodinu. Současně by neměla být mzda nižší, než je tzv. zaručená mzda, která určuje nejnižší možnou mzdu dle druhového vymezení práce. V obecném pojetí je druhové vymezení práce včetně výše zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny uvedeno v nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Co se týče zkušební doby, v případě jejího využití zaměstnavatelem, musí být se zaměstnancem sjednána písemně, ať již v pracovní smlouvě či samostatně. Přitom standardně nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru zaměstnance, popř. šest měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru či ode dne jmenování na pracovní místo u vedoucího zaměstnance.

Současně nesmí být delší, než je polovina dohodnuté délky trvání pracovního poměru. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Obecně vzato dodatečné prodlužování zkušební doby není možné. Výjimku však tvoří doba celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a doba celodenní dovolené.

Autorka je ředitelkou úseku likvidace škod společnosti D.A.S. právní ochrana

Nutné náležitosti:

Ať už prostřednictvím pracovní smlouvy či jiným způsobem je zaměstnavatel do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru povinen informovat zaměstnance o jeho základních právech a povinnostech. Konkrétně ze zákona musí daná informace obsahovat:

a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou

b) bližší označení druhu a místa výkonu práce

c) údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené

d) údaj o výpovědních dobách

e) údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení

f) údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu

g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv

Povinnost se nevztahuje na pracovní poměr kratší než jeden měsíc.