Mladých lidí bez práce přibývá, nejvíce v Praze. Na vině není jen umělá inteligence
- V Česku přibývá absolventů, kteří jsou nezaměstnaní a hledají pracovní uplatnění.
- Často se uvádí, že jejich práci nahrazuje umělá inteligence (AI), není to ale zdaleka jediný důvod.
- Nejvýraznější je nárůst v Praze, která se může vydat po stopách Londýna, z něhož se stalo město, kde se mladým žije těžce.
V Česku přibývá uchazečů o zaměstnání mezi absolventy, tedy lidmi, kteří nedávno dokončili studium. Nárůst je patrný napříč regiony. Celkem jich letos na konci března Úřad práce evidoval 13 557, o rok dříve jich bylo 12 003, v březnu 2024 pak 8 813.
Podle oslovených odborníků nicméně za přibývajícími počty absolventů hledajících práci nestojí pouze jeden faktor, ale souběh několika. Velmi často se v poslední době skloňuje nahrazování juniorních pracovních míst umělou inteligencí.
Mluvčí personálně-poradenské společnosti Randstad Petr Douda uvádí, že souvislost s AI je nepochybná. „Umělá inteligence dnes efektivně dokáže nahradit některé úkoly, jako je analýza dat nebo administrativní podpora, což jsou činnosti, na nichž se absolventi dříve podíleli. Firmy dnes nepotřebují tři juniory na rutinu, ale jednoho seniora, který pomocí AI zvládne totéž,“ komentuje.
Nejen umělá inteligence
Jakub Grossmann, odborník na trh práce z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je vůči efektu AI skeptičtější. „Zmíněný nárůst počtu nezaměstnaných absolventů může částečně souviset s pokračujícím zaváděním AI nástrojů ve firmách, avšak dle mého názoru ten dopad se projeví v celkových číslech pouze okrajově. Z dostupných studií zatím vidíme, že celkové dopady zavádění AI na růst nezaměstnaných jsou pouze malé a spíše k přesunu zaměstnanců na jiné pozice,“ domnívá se.
Podle Doudy jsou pak dalšími faktory jednak připravenost absolventů, kdy v době ekonomické nejistoty firmy ztrácejí zájem investovat do dlouhého zaškolování a hledají raději hotové talenty, kteří přinesou hodnotu firmě hned. Vliv má podle něj i školství, které stále nereaguje dostatečně rychle na potřeby trhu práce.
Manažer a datový analytik pracovního serveru JenPráce.cz Michal Španěl navíc připomíná, že faktorem pro růst uchazečů o zaměstnání mohla být i loňská flexi novela zákoníku práce, která mimo jiné zvýšila podporu pro osoby bez předchozích příjmů, typicky právě absolventi. Tito lidé tak nyní zejména v prvních dvou měsících dosáhnou na daleko vyšší podporu než doposud.
Další faktor, který hrál roli v nárůstu počtu absolventů v evidenci, je podle analytika pracovního trhu ze společnosti Alma Career Tomáše Ervína Dombrovského čistě administrativní. „Úřad práce digitalizoval a výrazně zjednodušil vstup do evidence, takže bariéra není tak velká, jelikož už není potřeba nikam fyzicky chodit. I to mohlo nezaměstnanost v poslední době přifouknout,“ popisuje.
Dombrovský zároveň zdůrazňuje, že je také důležité sledovat délku, kterou jsou lidé v evidenci Úřadu práce. „Do tří měsíců je to naprosto v pořádku, do půl roku je to tak půl na půl. Jakmile tato doba přesáhne půl roku nebo dokonce rok, tak už to považuji za problematické,“ vysvětluje. V březnu bylo z celkového počtu 13 557 absolventů v evidenci celkem 7 351 z nich zapsáno na Úřadě práce déle než 5 měsíců. Pro srovnání v dubnu 2024 jich z celkových 8 513 bylo v evidenci déle než 5 měsíců 3 450.
Je také nutné zmínit, že vývoj počtu uchazečů o práci mezi absolventy má kromě zmiňovaných faktorů i sezónní charakter. Typicky je velký nárůst vidět mezi srpnem a zářím, kdy řadě lidí končí studium, a pokud hned nenajdou pracovní uplatnění, přihlašují se na Úřad práce. „Řada lidí si i dává pauzu, užije si poslední léto, často cestuje a teprve až po návratu začíná s opravdovým hledáním práce,“ dodává Španěl.
VIDEO: Frustrace a strach. Pro většinu Čechů je změna práce příliš velký risk, tvrdí analytik Dombrovský.
Výrazný nárůst v hlavním městě
Ze všech krajů je pak největší nárůst žadatelů o práci v řadách absolventů vidět v Praze. V březnu jich bylo v evidenci 1 366, o rok dříve 857 a o před dvěma lety 474. „Praha je centrem služeb IT, marketingu a konzultingu. Právě tyto obory jsou nejvíce zasaženy vstupem AI. Zatímco v regionech je stále dominantní průmysl a výroba, zde se lidská síla nahrazuje hůře,“ popisuje Douda.
Oslovení odborníci se ale shodují, že hlavní město zároveň pohlcuje velké množství absolventů, nachází se zde také největší množství vysokých škol. „Praha přitahuje velké množství absolventů z celé republiky, kteří zde chtějí zůstat navzdory vyšší konkurenci. Je to do určité míry i otázka životního stylu – metropole nabízí sociální a kulturní kapitál, který absolventi z pracovních kalkulací jednoduše nevyloučí,“ vysvětluje Španěl.
Podíl absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných tak sice v Praze meziročně roste, stále však není nijak vysoký. V Praze tvořili v březnu asi 3,6 procenta, o rok dříve přibližně 2,9 procenta. Naopak v rámci celého Česka tento poměr téměř stagnoval, ze čtyř procent v březnu 2025 klesnul za 12 měsíců o jednu desetinu procenta.
Praha na londýnské trajektorii?
Hlavní město tak může vykročit po podobné trajektorii jako Londýn, kde v poslední době vlivem nástupu umělé inteligence prudce klesá počet pracovních nabídek pro absolventy. V kombinaci s vysokými životními náklady to z britské metropole vytváří pro mladé místo náročné k životu.
„V Londýně se počet absolventských pozic propadl za posledních sedm let značně – kombinací AI, astronomických životních nákladů a přesunu juniorních rolí mimo metropoli. Praha částečně sdílí s Londýnem strukturu ekonomiky více orientované na služby a silnou koncentraci absolventů, ale v rozsahu a tempu dopadu je situace zatím podstatně mírnější,“ komentuje Španěl, podle něhož se tuzemská metropole vydává podobným směrem, ale je zatím spíše na začátku této cesty.
Dombrovský nicméně připomíná, že Londýn je extrémní případ města orientovaného na služby. „Tam je dopad omezování rutinních činností daleko větší. My jsme hodně výrobní země i s velkým podílem jak zaměstnanosti, tak poptávky v náboru v oblastech náročných na znalosti technického rázu, takže ta struktura poptávky je pořád odlišná,“ dodává. Právě tyto pozice nedokáže ještě AI plně nahradit.
