Frustrace a strach. Pro většinu Čechů je změna práce příliš velký risk, tvrdí analytik Dombrovský

V roce 2026 by se mělo podle analytika trhu práce z Alma Career Tomáše Ervína Dombrovského dařit Čechům o poznání lépe. „Poslední a předposlední rok byl ve znamení růstu ekonomiky, byť v náborových potřebách panovala jistá opatrnost,“ říká. Růst by podle odborníka měly i mzdy, ačkoli pomalejším tempem. 

„V České republice zůstává práce dlouhodobě podhodnocená, vzhledem k její hodnotě,“ tvrdí. V evropském srovnání máme HDP na hlavu 91 procent průměru EU. „Když se ale podíváme na hodinové náklady práce, včetně zdanění, jsme na 56 procentech. Je to jeden z největších nepoměrů v Evropské unii.“ 

Nezaměstnanost se drží relativně nízko, přesto mírně narůstá, nyní se pohybuje okolo 4,5 procenta. „Redukce debaty pouze na data o nezaměstnanosti je zcestná. Při velmi mírném nárůstu nezaměstnanosti v posledním roce a půl nám současně rostla i zaměstnanost, řádově o 200 tisíc lidí. A to zejména díky zapojení cizinců,“ vysvětluje odborník. I proto je podle Dombrovského mnohem důležitější sledovat data o zaměstnanosti, kterou máme jednu z nejvyšších v Evropě. 

70 procent lidí si nemůže dovolit výpadek příjmu 

Problémem je podle Dombrovského nízká míra fluktuace. „Podle dlouhodobého průměru ročně změní zaměstnání asi jen 15 procent lidí. Loni ale fluktuace klesla na 12 procent,“ popisuje. Na jednu stranu může firmy tento přístup těšit, na druhou stranu ale dvě třetiny firem v České republice hlásí problém s náborem lidí s vhodnou kvalifikací na nově otevírané pozice. 

Výrazný redesign podpory v nezaměstnanosti a rekvalifikací by to mohl změnit. „Může to přimět nebo podpořit schopnost lidí procházet změnami práce. Podstatná část lidí se do toho z vlastní vůle nehrne, protože nemají finanční rezervy nebo proto, že období změny práce je pro ně extrémně riskantní,“ tvrdí Dombrovský. Výpadek příjmů si nemůže až 70 procent zaměstnanců dovolit. 

Až 40 procent lidí je přitom v práci těžce frustrovaných – z důvodu nízkého výdělku, absence kariérního růstu nebo nerespektování ze strany nadřízeného. Bojí se však změny. Navíc velká část lidí má pořád na trhu práce problém najít si něco nového. 

„Část lidí stále naráží na diskriminaci a odmítání, což je absurdní. Jsou to velké skupiny lidí se zdravotním omezením, lidé po padesátce nebo pečující, kteří narážejí na nezájem. Fakt, že zůstávají frustrovaní u jednoho zaměstnavatele, je ale velký problém a odráží se to i na jejich výkonu,“ popisuje Dombrovský. 

Zaměstnání pod vlivem AI

Ministerstvo práce predikuje, že umělá inteligence ovlivní řadu profesí. Udává se, že až 600 tisíc pracujících se bude muset naučit nové věci. „Celý pracovní trh bude narážet na to, že nové nástroje a technologie se budou do způsobu výkonu práce propisovat. V praxi to ale bude o tom, že mnoho lidí zažije postupný posun v náplni práce,“ zmiňuje Dombrovský. I proto je důležité postupné vzdělávání, které lze uplatnit už ve stávajícím zaměstnání. 

Dombrovský v rozhovoru upozorňuje i na nízkou porodnost a stárnoucí populaci. „Na problém, kdy budeme mít na jednoho absolventa až dva lidi s nárokem na důchod, hlavně v extrémně nedostatkových profesích, narazíme v horizontu osmi až deseti let,“ vysvětluje. Část pracovního trhu dnes pokrývají cizinci. „Kdyby došlo k jakémukoli zpřísňování pro pracující cizince, budeme mít obrovský problém. Řada činností nebo služeb těží z relativně levné práce,“ tvrdí. Politické deklarace o tom, že cizinci berou Čechům práci, vnímá Dombrovský jako hrozbu a riziko. 

Jak moc se mění přístup zaměstnavatelů ke starším lidem? Proč jsou pro firmy důležití lidé z generace Z? Všechna témata jsme probrali ve FLOW a celý rozhovor s Tomášem Ervínem Dombrovským si můžete pustit ve videu v těle článku.