Absolventům konkuruje na trhu práce umělá inteligence, firmy mohou mít v budoucnu problém najít manažery
- Nabídka juniorních pracovních pozic se v posledním roce zmenšila.
- Část míst nahrazuje umělá inteligence (AI).
- Firmám to však může do budoucna přinést problém s nedostatkem zkušených zaměstnanců.
Nabídka pracovních pozic pro juniorní zaměstnance a absolventy mezi roky 2024 a 2025 poklesla. „Meziročně jsme zaznamenali 15procentní propad v počtu otevřených juniorních pozic,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz, který analyzoval téměř 250 tisíc inzerátů. Podle něj je hlavním důvodem integrace generativní AI, která v českých firmách nahrazuje rutinní úkoly, dříve svěřované juniorům.
Jde o globální trend patrný například i v USA, jak naznačuje analýza americké společnosti Revelio Labs, podle níž se nabídka tamních pracovních nabídek pro zaměstnance na vstupní úrovni celkově snížila od ledna 2023 do června loňského roku o 35 procent. U rolí výrazně vystavených dopadům implementace AI to bylo dokonce přes 40 procent. Průzkum nicméně zaznamenal pokles také v množství nabídek práce, pro které jsou nutné předchozí pracovní zkušenosti. Zde však propad nebyl tak výrazný.
Tuzemský úřad práce si trendu není vědom, data o této problematice neeviduje. „Aktuálně nemáme k dispozici nahlašování volných míst způsobem, který by umožňoval komplexně rozlišit, zda je konkrétní pozice nahrazována automatizací či AI, nebo zda k jejímu zániku dochází z jiných ekonomických či organizačních důvodů. Úřad práce nemá kompletní přehled o všech volných pracovních místech na trhu práce, protože hlášení neobsazených pozic není pro zaměstnavatele povinné,“ uvádí tiskový mluvčí František Bikár.
Rozdíly napříč obory
Nejsložitější situace s uplatněním na trhu práce je podle Španěla aktuálně u oborů s vysokým počtem uchazečů a nízkou vstupní bariérou, mezi které patří zejména obecné administrativní práce, juniorní marketingové a IT role či základní HR pozice. „Právě zde se nejrychleji projevuje kombinace vysoké konkurence a částečné automatizace práce,“ doplňuje. Naopak v technických oborech nebo ve zdravotní a sociální péči dnes nemají problém najít práci ani čerství absolventi.
Rychlost přechodu na automatizaci úkonů bude do budoucna záležet na jednotlivých oborech. Podle ředitele České asociace umělé inteligence (ČAUI) Lukáše Benzla je už nyní v některých z nich patrná rychlá změna, i tak ale tento proces ještě nějakou dobu potrvá. „Firmy omezují nábor na juniorské role, protože velkou část jejich agendy dokáže převzít AI. Nejde o jednorázový kolaps, ale o systematické ‚vysychání‘ těchto pozic v horizontu několika let,“ komentuje.
Kde najít manažera?
Pokud by však začalo docházet k výraznějšímu rušení pracovních pozic pro méně zkušené zaměstnance, mohlo by hrozit, že na pracovním trhu nastane v budoucnu problém s nedostatkem zkušených pracovníků.
„Firmy by neměly nahrazovat juniorní pozice umělou inteligencí plošně, ale spíše automatizovat rutinní úkoly a záměrně přetvářet vstupní role tak, aby pracovníkům dál umožňovaly získávat zkušenosti. Pokud juniorní práce zmizí bez náhrady, vznikne značná mezera ve zkušenostech a v budoucnu již nebude kde vychovat seniorní pracovníky,“ upozorňuje ředitelka oddělení lidských zdrojů z poradenské společnosti Deloitte Zuzana Kostiviarová.
Podle Benzla se dnes tento problém podceňuje. „Senior bez předchozí hlubší praxe nevznikne. To může vést ke strukturálnímu nedostatku zkušených pracovníků a vyšší závislosti na externích nebo zahraničních kapacitách,“ uvádí.
Vyšší nároky
Úbytek tradičních pozic na vstupní úrovni tak podle Kostiviarové přináší na trh paradoxní situaci. „Firmy hledají zkušené lidi, přitom junioři už nemají kde získat zkušenosti. To vytváří tlak na rychlejší přeskoky v kariéře a vyšší nároky na juniorní kandidáty,“ popisuje.
Se zvyšujícími se nároky na kandidáty souhlasí i vedoucí personálního oddělení poradenské společnosti KMPG Tomáš Probst. „AI pomůže velkým společnostem snížit celkový objem náboru juniorních pozic, aniž by však snižovala nároky na jejich kvalitu, která se naopak stane klíčovým faktorem úspěchu a přidané hodnoty,“ myslí si.
„Trh bude potřebovat méně operativních rolí a více lidí schopných pracovat s daty, AI a klienty. Juniorní pozice se posunou k hodnotnější práci,“ doplňuje partner poradenské firmy PwC pro digitální transformaci Tomáš Fiala.
Dilema úspory
Současná situace tak může stavět firmy před těžké rozhodnutí. Na jedné straně je možnost ponechat si větší množství juniorních zaměstnanců s vidinou jejich kariérního posunu, ale za cenu vyšších mzdových nákladů, na straně druhé může stát vidina finanční úspory díky automatizaci práce.
Tuto situaci ilustruje Tomáš Procházka, partner advokátní kanceláře AegisLaw. „Nástroje umělé inteligence určené přímo pro advokacii jsou dnes přibližně na úrovni absolventů, jsou levnější než platit člověka a výsledkově je to srovnatelné. Na druhou stranu naše zkušenosti jsou takové, že potřebujeme dobré lidi chytit hned po škole a ‚vychovat‘ si je. Proto jsme zatím udělali rozhodnutí, že nám z dlouhodobého hlediska dává smysl držet si větší množství juniorních zaměstnanců,“ popisuje.
Zároveň ale připouští, že to může advokátní kancelář v současné době znevýhodňovat vůči konkurenci, která vsadí primárně na automatizaci, díky níž by dosáhla nižších nákladů. „Je to naše vědomé rozhodnutí. Děláme něco, co už nyní krátkodobě úplně smysl nedává, protože kdybychom chtěli vydělat více peněz, propustíme dvě třetiny juniorů. Zatím jsme si ale řekli, že tento přístup nechceme, protože nevíme, kde bychom pak vzali kvalitní seniorní zaměstnance. Určitě ale někdo může mít jinou strategii – tedy omezit počet absolventů a o to víc zaplatit seniorům, které přetáhne odjinud,“ uvádí Procházka.
Podle něj také záleží, jak se do budoucna trh vyvine. „Samozřejmě v momentě, kdy by někdo jiný byl díky AI schopný poskytovat právní služby třeba za polovinu ceny, byl by to pro nás problém,“ dodává.
Nová místa díky AI?
I když umělá inteligence nová pracovní místa také vytváří, množství těch, které přebírá, je větší. Podle studie investiční banky Morgan Stanley provedené ve Velké Británii zrušily tamní firmy v posledních měsících kvůli umělé inteligenci osm procent pracovních míst, píše Bloomberg. Jde o rozdíl mezi množstvím míst, která díky AI vznikla, a těmi, která kvůli ní zanikla. Na ostatních zkoumaných trzích – v Japonsku, USA, Austrálii a Německu – byl úbytek nižší, ve Spojených státech míst díky umělé inteligenci dokonce mírně přibylo.
V Česku podle Benzla z ČAUI hrozí, že zanikajících míst bude také více než těch nově vznikajících. „Nové role navíc často vyžadují vyšší kvalifikaci, než jakou mají lidé z ohrožených pozic. Bez masivního investování do rekvalifikací a změny vzdělávání může vzniknout dlouhodobý nesoulad mezi nabídkou práce a potřebami firem,“ uzavírá.
