Celkový reálný pokles příjmů obyvatelstva se podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka negativně promítá jak na finanční situaci samotných domácností, tak i na chabém výkonu domácí ekonomiky. „Slabost domácí poptávky tak lze z velké části přičíst právě nízkému růstu mezd,“ uvedl pro ČTK.
Za poklesem koupěschopnosti Čechů stojí především vyšší inflace způsobená růstem daně z přidané hodnoty. Svoji úlohu hrají i úsporná opatření firem, které šetří na mzdových nákladech. Pokles reálných mezd trápí již i obchodníky, jejich tržby letos klesají. „Lidé podvědomě stále více a více šetří. A to nejen ti, kteří nutně musí. Šetřit při každodenním nákupu se stává moderní, a tak tržby jen tak nevzrostou. To je ale celkově špatná zpráva pro ekonomiku, která se nyní propadá do hlubší krize, a právě větší ochota utrácet by ji mohla pomoci nastartovat,“ poznamenal analytik Home Creditu Michal Kozub.
Vývoj průměrné hrubé mzdy
| Srovnání mezd | 1. čtvrtletí 2012 | 1. čtvrtletí 2011 | rozdíl v procentech |
|---|---|---|---|
| Praha | 31 845 korun | 30.931 korun | 3,0 |
| Česká republika | 24 126 korun | 23 281 korun | 3,6 |
Spotřebitelé si navíc zvykli na akční nabídky, proto se bez slevy již neprodá skoro nic. „Z pohledu finanční situace domácností je reprezentativnější mediánová mzda, která byla v loňském roce o více než 4000 nižší než průměr. Znamená to, že polovina zaměstnanců ve svém zaměstnání vydělávala méně než 21 000 korun hrubého měsíčně,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Vůči zaměstnancům jsou v současné době firmy ve výhodě, protože kvůli obavám z nezaměstnanosti se lidé ve většině případů spokojí se stávající mzdou a na její růst nijak netlačí. Firmy si proto mohou dobře vybírat, komu peníze přidají. „Nárůsty mezd budou více selektivní a budou zohledňovat dlouhodobou perspektivu daného zaměstnance pro firmu,“ uvedl manažer v oddělení Poradenství při řízení lidských zdrojů PwC Libor Stodola.
