Nejrychleji rostoucí ekonomika na světě? Mongolsko

Mongolsko

Mongolsko Zdroj: profimedia.cz

Nejrychleji rostoucí ekonomikou na světě bylo v loňském roce Mongolsko. Země bohatá na uhlí, měď nebo zlato za svůj více než 18procentní růst HDP vděčí poptávce z Číny. Růst Mongolska bude letos pokračovat, i když o něco zpomalí. Ohrozit by ho mohly protekcionistické zásahy politiků, varuje americký list The New York Times (NYT).

Podle britského týdeníku The Economist letos mongolský HDP poroste tempem 13 procent a předběhne ho pouze ráj hazardu Macao.

Vlajkovou lodí mongolského ekonomického úspěchu je důl Oyu Tolgoi, který letos zahájí komerční těžbu. Až důl začne fungovat, stane se největším zdrojem mědi na světě. Za Oyu Tolgoi finančně stojí nadnárodní společnost Rio Tinto. Ta do přípravy ložiska investovala miliardy dolarů a potřebovala záruku, že její investice bude ochráněna. Před třemi lety tedy uzavřela s vládou v Ulánbátaru smlouvu o investici v Oyu Tolgoi, která pak odstartovala těžební boom.

Vznikla řada menších dolů, které jejich majitelům přinesly rychlé zisky. Do země začaly téct peníze z celého světa, do pouště Gobi vjely luxusní terénní automobily instantních zbohatlíků a Ulánbátar získal své mrakodrapové panorama.

Jenže tato vlna přímých zahraničních investic narazila na odpor politiků. V létě loňského roku mongolský parlament schválil zákon o zahraničních investicích, podle nějž musí každé převzetí zahraniční firmou v bankovním nebo těžebním odvětví schválit politici. Podle deníku NYT byl zákon obranou před čínským státním gigantem Chalco, který chtěl koupit uhelnou firmu SouthGobi Resources za necelou miliardu dolarů. Chalco se poté ze země stáhlo s tím, že se v Mongolsku necítí jistě.

V září po přijetí zákona klesl objem investic směřujících do Mongolska oproti stejnému měsíci předchozího roku o 44 procent. Za to ovšem nemůže jen nový zákon a odchod Číňanů, nýbrž i padající ceny surovin na globálním trhu. Výsledkem je nedostatek peněz ve státním uhelném sektoru, který brání i exportu suroviny do Číny.

Mongolsko má kvůli špatnému hospodaření státních těžebních firem fiskální deficit 643 milionů dolarů. Díru se snaží zalepit upravením podmínek s Rio Tinto, ze kterého chce „vymáčknout“ dodatečné stamiliony dolarů. Otázkou však je, zda je to správná volba. Pokud by se v zemi cítil nejistě i tento těžařský obr a zmrazil tu další své investice, růst mongolské ekonomiky by se rychle rozplynul.

Mongolsko má zájem o české firmy