Německý maloobchod zažívá po uvolnění nápor zákazníků | E15.cz

Německý maloobchod zažívá po uvolnění nápor zákazníků. Zájem je o textilní zboží, boty a kůži

Petr Fischer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Radikální uvolnění epidemiologických opatření v květnu mělo okamžitý efekt na tržby německých maloobchodů. Zákazníci vzali útokem prodejny s módou a obuví. Nakupovali hlavně zboží, jehož spotřebu během uzávěr odkládali. Německý statistický úřad oznámil, že v květnu ve srovnání s dubnem stouply maloobchodní tržby o 4,2 procenta. Tržby ale rostly i ve srovnání s běžnými měsíci před koronakrizí.

Posledním „normálním“ měsícem byl pro maloobchod únor loňského roku. Ve srovnání s ním jsou květnové tržby vyšší o 3,9 procenta. „Tento vývoj souvisí s klesajícími čísly nákazy po celé spolkové republice a s plošným uvolňováním vládní záchranné brzdy,“ vysvětlují statistici v oficiální zprávě. Za rychlým růstem, který překonává dokonce i čísla předkovidová, je především obrovský zájem o módní textil, boty a o kožené zboží.

Tento segment trhu byl zavřený ze všech nejdéle, a tak se dal nával v obchodech docela očekávat. Přesto je nárůst o 72 procent ve srovnání s dubnem hodnocen jako obrovský. Výrazně poskočily i prodeje domácích spotřebičů, zařízení a stavebního materiálu, které v květnových tabulkách statistického úřadu vykazují téměř desetiprocentní růst. Tradičně stabilní úroveň si udržuje zboží denní spotřeby, jako jsou potraviny, nápoje a tabákové výrobky. I ty si ale po otevření prakticky všech obchodů připsaly meziměsíční nárůst tržeb o 3,4 procenta.

Německé maloobchody jsou ale nadále pod nadvládou internetových a zásilkových prodejů, kterým se i v květnu dařilo skvěle, když vykázaly nárůst tržeb o bezmála šest procent. Celková čísla za prvních pět měsíců letošního roku jsou pro e-obchod ještě lepší. Objem prodejů přes internet se zvýšil o 25 procent.

Otevírání obchodů v Německu začalo ve chvíli, kdy se opět snížila reálná hodnota německých příjmů. Reálné mzdy, tedy skutečná hodnota vydělaných peněz očištěná od inflace, klesly v prvním čtvrtletí roku 2021 podle statistického úřadu o dvě procenta. Na vině není jen poměrně vysoká inflace, která dosahuje 1,3 procenta, ale i pokles průměrného hrubého výdělku, za nějž může masivně využívaný systém kurzarbeitu během pandemie. Byly tím zachráněny miliony pracovních míst, stalo se tak ale za cenu nižších příjmů, jak ukazují statistiky i při započítávání podpor od státu.

Pokles reálné mzdy provází Německo po celou dobu pandemie. Ve druhém čtvrtletí roku 2020 byl největší, mezičtvrtletně dosahoval skoro pěti procent, v posledním kvartálu loňského roku to bylo už jen minus 0,4 procenta. Hodnota mzdy se v průměru bude snižovat i v dalším čtvrtletí, odhadují ekonomové. Mzdy po návratu z kurzarbeitu jsou nižší a květnová inflace skočila už na 2,5 procenta.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah