Tuzemský zákazník se již zorientoval v prostředí, kde rozdíl mezi ceníkovou a reálnou konečnou cenou může činit desítky tisíc korun. Naučil se využívat faktu, že prodejci nabízejí různé slevy. Ostřílený klient tak nezřídka poptává vytoužený vůz u tří, ale i pěti prodejců najednou a pak s nejvýhodnější kalkulací obchází jednotlivá prodejní místa a často se mu ještě podaří „oficiální“ cenu srazit.
Při hledání průměrné ceny za nové auto tak nelze automaticky podle statistik vzít prodaná auta a vynásobit je „ceníkovými“ cenami. Navíc jednotlivé automobilové značky neoplývají příliš velkou ochotou se o tuto informaci dělit, i když ji mají. Naznačily by totiž konkurenci, jaký mají profit na jednotlivých prodaných vozech.
200 až 500 tisíc
Kolik jsou tedy dnes Češi ochotni dát za nový vůz? Zjišťovali jsme to dotazy u jednotlivých značek zastoupených na našem trhu.
„Záleží samozřejmě na velikosti automobilu. Na nákup malého vozu jsou zákazníci ochotni vynaložit asi 250 tisíc korun, u vozu nižší střední třídy je to kolem 400 tisíc korun, u vozu typu MPV asi 500 tisíc korun,“ uvedla představitelka Peugeotu ČR Radka Matthey.
„U Opelu platí přibližně tyto relace: za malý vůz jsou ochotni zákazníci vynaložit 250–300 tisíc korun, za vůz nižší střední třídy 400–450 tisíc korun, za MPV asi 450 až 650 tisíc korun,“ řekl Martin Hejral z Opelu C&S.
„U značky Volkswagen je jednoznačně nejprodávanějším modelem Volkswagen Golf s motorizací 1,2 TSI o výkonu 77 kW (105 k) ve výbavě Comfortline,“ odpověděl za Volkswagen ČR Vratislav Klega. (S manuální převodovkou stojí podle nabídky na webu Volkswagenu 377 900 korun.)
Právnické vs. fyzické osoby
Více než dvě třetiny nových aut v Česku si dnes kupují firemní zákazníci. Ti jsou ochotni utratit za svůj vůz často mnohem více než zákazníci privátní, u nichž se částka vydaná za nákup nového auta pohybuje podle představitelů oslovených značek v rozmezí mezi 250 až 300 tisíci korunami.
„U firemních zákazníků stále více také vystupuje do popřestránku dí parametr TCO (Total Cost of Ownership), tedy celkové náklady na provoz vozu, kam se započítává i rozdíl nákupní a prodejní hodnoty, servis, pojištění, spotřební náhradní díly, spotřeba atd. Dobří hospodáři už dnes vědí, že řídit se TCO je daleko efektivnější než jít jen po nejnižší ceně,“ říká Martin Linhart z českého Fordu.
Dříve Favorit, teď Octavia
O tom, jak se trh proměňuje a s ním i cena vozů, svědčí vyjádření tiskového mluvčího Škody Auto Jozefa Baláže: „V chování zákazníků je z dlouhodobého hlediska možné vysledovat nesporný trend, který ukazuje na rostoucí poptávku po větších a komfortnějších vozech. Na začátku devadesátých let minulého století byl za rodinný vůz považován model Favorit. Ten však rozměrově odpovídá aktuálnímu modelu Citigo, který je určený především do města. Synonymem rodinného vozu se naopak staly výrazně větší modely jako Rapid a Octavia. Škoda Rapid, která velikostně spadá mezi Octavii a Fabii, postupně Fabii nahrazuje na pozici druhého nejprodávanějšího modelu značky.“
Nejprodávanějším modelem je Octavia, jejíž ceny začínají na 335 tisících korun. Nejlevnější Rapid stojí 293 tisíc korun.
Nic než cena
O tom, že u nás při nákupu nového auta rozhoduje více než ve světě cena, ví i představitel Fordu ČR Martin Linhart. „Češi jsou zvyklí na slevy i v případě koupě nového automobilu. Jsou obecně velmi citliví na cenu, což platí hlavně v segmentu malých vozů. Ve srovnání se západní Evropou jsou ale čeští zákazníci o něco praktičtější. Kladou větší důraz na užitnou hodnotu vozu – například prostornost, objem zavazadlového prostoru, spotřebu – než na design a styl.“
O šetrnosti českých zákazníků se zmiňuje i představitel Opelu C&S Martin Hejral: „Češi na jednu stranu extrémně dbají na to, aby dostali nejnižší cenu, zároveň ale požadují špičkově vybavený vůz. Jen málokdo se dnes spokojí se základní výbavou.“
Jakub Tomáš, obchodní ředitel Hyundai Motor Czech, vidí ochotu Čechů utrácet za auta takto: „Maximální cena je v podstatě dána maximální částkou v ceníku. U nás klienti platí až 1,3 milionu korun. Je to za model Grand Santa Fe, který volí v maximální možné výbavě.“
| Na výbavě vozu Češi nešetří |
|---|
| Z vyjádření jednotlivých zastoupení vyplývá, že tuzemská klientela si zvykla požadovat vyšší standard výbavy. „Zákazníci jsou dnes náročnější nejen z hlediska prostoru, ale i komfortu. Některé prvky výbavy, které dříve byly považovány za nadstandard, jsou dnes vnímány jako standard. Jen minimum zákazníků si kupuje nový vůz pouze v základní výbavě a motorizaci,“ říká Jozef Baláž ze Škoda Auto. „Dnešní vozy mají slušnou bezpečnostní výbavu většinou už ve standardu. Za bezpečnostní prvky (ABS/ESP, airbagy, atd.) tedy není nutné připlácet,“ říká Martin Hejral z Opelu C&S. „Snad jedině za novinky, jako jsou různé adaptivní tempomaty, inteligentní natáčecí světlomety nebo systémy varování před vyjetím z jízdního pruhu,“ dodává. |
| „Čeští zákazníci jsou v posledních letech čím dál ochotnější připlatit si za nové technologie. U Fordu se velmi často jedná o vyhřívané přední sklo nebo parkovací kamery či asistenty,“ potvrzuje trend Martin Linhart z Fordu ČR. „Přestože naše vozy mají bohatou výbavu již v základních verzích, roste každý rok cena, kterou jsou zákazníci ochotni za ně zaplatit. Co se týká výbavy, obecně lze říci, že pro českého klienta je u nových vozů nezbytná klimatizace a rádio,“ uvedl Jakub Tomáš z Hyundai Motor Czech. Radka Matthey z Peugeotu ČR zmiňuje také to, co jsou čeští zákazníci ochotni oželet. „Je to například vestavěná navigace, vrstvená boční skla či systém Hi-Fi. Dále to pak jsou třeba celokožená čalounění či panoramatická střecha.“ |
