Číňané se opět hrnou do Prahy. Fialově jestřábí vládě navzdory
Neexistuje příliš států, vůči kterým by Česká republika za vlády premiéra Petra Fialy (ODS) zastávala více jestřábí politiku než vůči Číně. Navzdory tomu Číňanů v Česku významně přibývá. Nejen do Prahy se vracejí jak turisté, tak byznysmeni i studenti. Na rozdíl od éry prezidenta Miloše Zemana a jeho neúspěšné snahy o přilákání čínských investic působí aktuální navazování obchodních kontaktů přirozenějším, organičtějším dojmem, který se obejde bez pomoci z nejvyšších politických pater.
Česko loni navštívilo téměř 174 tisíc Číňanů, meziročně téměř dvakrát více, uvádí agentura CzechTourism. K více než šesti stům tisícům z roku 2019 je ještě stále daleko, trend je však zřejmý a má dál výrazně sílit. Loni v červnu spustily po několikaleté odmlce první přímou linku spojující Peking s Prahou čínské Hainan Airlines. Další spoje by měly brzy následovat. Šéf Letiště Praha Jiří Pos v rozhovoru pro e15 označil aktuálně vyjednávané přímé lety do Šanghaje s dopravcem China Eastern za nejvyšší prioritu.
Specificky na čínský trh se systematicky zaměřuje také CzechTourism, jenž v říši středu propaguje Česko jako atraktivní turistickou destinaci. „Součástí naší strategie je rozšíření presstripů a influencertripů, které přispívají k posilování zájmu o Česko jako cestovní destinaci,“ říká ředitel zahraničního zastoupení agentury v Číně Lukáš Pokorný. Česko se bude prezentovat také na únorovém veletrhu v Pekingu, jenž bude zaměřený na čínské cestovní kanceláře a odborná média.
Jak silný potenciál a význam mohou mít Číňané pro český byznys, ilustrují čísla CzechTourismu z roku 2019, posledního pandemií neovlivněného roku. Tehdy byla Čína se 610 tisíci lidí čtvrtým největším zdrojem turistů, kteří zamířili do tuzemska, a to po Německu (2,1 milionu), Slovensku (750 tisíc) a po Polsku (672 tisíc). Vedle hlavního města vyhledávali Číňané také Jihočeský kraj – hlavně pak tamní Český Krumlov. Obvykle se v tuzemsku zdrželi dva až tři dny, po kterých zpravidla pokračovali v poznávání Evropy.
Návrat k těmto číslům, ze kterých těžily tuzemské hotely, restaurace nebo prodejci luxusu, očekává na základě přibývajících rezervací i Vlastislav Šos, generální ředitel skupiny Olympik Hotels. Ta v Praze provozuje čtveřici hotelů v blízkosti centra a nabízí i prostory v Kongresovém centru. Ve svých statistikách kalkuluje s asijskou klientelou, která zahrnuje především Číňany, ale také Indy, Korejce a Tchajwance. Vloni tvořili Asijci desetinu hostů Olympik Hotels.
Čínští turisté se vracejí do Česka
„Na základě již potvrzených a předběžných rezervací předpokládáme, že se podíl asijských turistů v našich hotelech letos zvýší na asi čtrnáct procent. Očekáváme zvýšený zájem zejména od čínské a indické klientely. Když letecké společnosti začínají létat do nových destinací, mají s nimi dlouhodobé plány, což je další důvod předpokládat, že nárůst čínské klientely bude pokračovat,“ říká Šos.
Číňané patřili mezi vítané hosty tuzemských hotelů i proto, že si obvykle vybírali ty luxusnější a nebáli se utrácet – na rozdíl od restaurací, kde se drželi více zkrátka. Nezanedbatelný přínos může hotelům přinést také rozvíjející se kongresová a firemní turistika z Číny.
Dvojnásobek Číňanů, asi 3,5 tisíce, se loni ubytoval také v hotelech NH Collection a NH Prague City, uvádí jejich generální ředitel Petr Nešpůrek. Oproti 35 tisícům z roku 2019 je to nicméně stále zlomek. „Přibývá také hostů z Tchaj-wanu, loni se jich u nás ubytovalo necelých třináct tisíc, meziročně o třetinu více. Naše společnost MINOR Hotels Group má velmi silné obchodní zastoupení v Asii, takže očekáváme, že jakmile dojde k nárůstu počtu spojení mezi Prahou a pevninskou Čínou, budeme mezi prvními hotely, které tento nárůst poptávky pocítí,“ věří Nešpůrek.
Na peníze Číňanů se těší mimo jiné i ve školství. Například pražské European Centre for Career Education letos očekává čtyřnásobek čínských studentů oproti loňskému roku, tedy asi stovku. Polovina z těchto studentů již školné zaplatila a další platby postupně přicházejí, uvádí zakladatel centra Tomáš Hülle.
Zahraniční studenti představují jeden z klíčových zdrojů příjmů i pro Karlovu univerzitu, těch čínských na ní aktuálně studuje 237. Ti, kteří studují v anglickém jazyce, platí školné za jeden semestr obvykle v řádu vyšších desítek tisíc korun. Jakým tempem by mohlo Číňanů přibývat, si ale na jedné z nejstarších univerzit světa netroufají odhadovat.
Číňané se opět vracejí do Česka i přesto, že diplomatické vztahy obou států jsou v nejhorší kondici za posledních mnoho let. Tak je hodnotí Aleš Karmazin z katedry asijských studií Metropolitní univerzity v Praze. Podle něj se vztahy nacházejí v éře dalšího ochlazování.
Čína vs. premiér Petr Fiala
Mimo jiné i proto, že se vláda Petra Fialy (ODS) soustředí spíše na rozvíjení kontaktů s Tchaj-wanem, což Peking kritizuje. Naopak vůči Číně volí Fialova vláda jestřábí přístup, o němž se snaží přesvědčovat i partnery na půdě Evropské unie. Tento přístup vychází i z neblahých zkušeností, které Česku přinesla éra prezidenta Miloše Zemana a neúspěšné snahy přilákat čínské investice.
„Vidím zde však zajímavý paradox,“ upozorňuje Karmazin. „V posledním roce dvou letech se rozvíjí česko-čínský byznys na nižší úrovni, třeba právě v turismu – navzdory politickému směřování. Nemyslím velké hráče jako PPF, ale menší firmy, běžné obchodní vztahy, které z našich zkušeností posilují. Nepotřebují přitom velké politické dohody z nejvyšších pater, rozvíjejí se přirozeně. Platí to jak v Česku, tak ještě více na Slovensku,“ říká Karmazin.
Na Slovensku například expanduje čínský výrobce baterií do elektromobilů Gotion High-tech, jenž staví továrnu na západě země. Investuje do ní téměř jeden a čtvrt miliardy eur, zhruba pětinu investice pokryje slovenský stát.
V případě Česka představuje největších obchodní příležitost již zmíněný turismus. Nejhůře se s poklesem počtu čínských návštěvníků po pandemii vypořádávají obchodníci s luxusem. „Nejen v pražské Pařížské ulici patřili k největším utrácečům. Spolu s Rusy je ztráta čínské klientely asi nejcitelnější a nejhůře nahraditelná. V Pařížské jistě vezmou zavděk Číňany, kteří se nyní po letech opět vracejí,“ glosuje analytik Petr Bartoň.
