Výjimečný fine dining nespočívá podle šéfkuchaře Petra Bartoše v ohromujícím prostředí, nevídaných technikách nebo nejluxusnějších surovinách. Host má po několikahodinové večeři odcházet tak spokojen, že to neumí ani popsat: Bylo to nápaditým předkrmem, dokonalým hlavním chodem, komorním prostředím nebo snad symetricky srovnaným nádobím? Ve Kruh Studio jde o všechno vyjmenované, a ještě o víc.
V pop-up zážitkové restauraci v bytě v centru Prahy se člověk opravdu cítí jako doma. Poté, co odevzdávám v předsíni střešního bytu v pražské Vodičkově ulici svůj kabát, musím rychle potlačit nutkání si slušně zout boty. Vlastně do bytu vcházím s mírnou nervozitou, večeře se na tomto místě konají jen pro osm hostů, kteří sedí u jednoho dlouhého stolu, a s určitou mírou socializace s neznámými lidmi se tu musí počítat. Návštěvník se ale brzy uvolní i díky tomu, že ho okamžitě vítá šéfkuchař Petr Bartoš. S každým si nenuceně povídá a zasměje se. Škrobené způsoby mu ostatně nejsou vlastní a hosté to s vděkem přijímají.
Než se všichni sejdou, nabízí Bartoš šampaňské na uvítanou. Nalévá ho do křehkých vinných sklenic značky Izaak Reich. V hostech se okamžitě začne mísit obdiv nad nádhernými sklenicemi z tenkého skla, které navrhl designér Rony Plesl s vinařem Jaromírem Galou, s obavami z tenkých stopek, jež vypadají, že se rozlomí při sebemenší manipulaci. „Skleničky myji a leštím jenom já. Sám jsem jich pár rozbil, než jsem se to naučil. A než bych zaučil nového člověka, přišel bych o další,“ směje se Bartoš.
Za jeho zády už kuchaři pilně pracují. Brzy se k nim přidává i on sám. V maličké domácí kuchyni se pohybují s lehkostí, překážejí si minimálně, pracují precizně a efektivně, často se obracejí k hostům u hlavního stolu, kde se nachází krájecí prkýnko. Před námi už přistává první chod, slaná profiterolka z odpalovaného těsta plněná krémem s cibulovým pyré a sušenými houbami. „Nebe v hubě“, zní u stolu. V rychlém sledu následuje několik dalších předkrmů.
Na návštěvě
Pocit, že je člověk u někoho doma na návštěvě, umocňuje vlastně jednoduchá prosba od kuchařů, zdali bychom si mohli mezi dvěma chody ponechat lžíci na stole. Příborů je jen omezený počet a nedává tak smysl mezi čirým vývarem a dýňovým pudinkem odbíhat s příbory do dřezu. Téměř veškeré nádobí i příbory totiž myjí kuchaři ručně. Ale jako by i to bylo součástí představení. Kdo by ale čekal frenetické řinčení nádobí, jaké zná z domova, byl by daleko od pravdy. U dřezu se střídají portugalská kuchařka Rita Cruz se svým slovenským kolegou Kristiánem Babjakem, z kohoutku teče jen tenký pramínek vody, každý kus nádobí a příboru pokládají nehlučně na odkapávač, jako kdyby šlo o nejvzácnější čínský porcelán. Misky a talíře se po celý večer opakují, některé kuchaři nahřívají v obyčejné domácí troubě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
