„Zbyla nějaká tepelně izolační vata, tloušťka je 15 centimetrů, kusy různé velikosti, ty vetší jsou přes dva metry. Nechám za odvoz,“ podobně znějí nabídky na fórech, kde lidé nabízejí věci, které už se jim nehodí a doma zbytečně překážejí. Jedním ze správců podobných klubů je i dvatřicetiletý Ondřej Beránek, sám říká, že sháněl „něco vlastně už od malička“.
„U mne jde o klasické reuse-recycle-reduce, tedy o myšlenku nabourávání konzumního koloběhu tím, že se snažím používat věci kvalitní a ty mnohdy nekoupíte, ale dostanete,“ myslí si Beránek. Dnešní věci mají podle něj často už předem danou životnost. „Používám rád věci, které už sloužily, ty staré se snažím recyklovat tím, že je daruji či z nich vyberu nějakou použitelnou část. I tím se snižuje potřeba,“ dodal. Vedlejším produktem jeho přístupu k věcem je i to, že se z něj prý stal kutil.
Na podobném principu fungují například servery nevyhazujto.cz nebo siknese.cz, další kluby jsou pak na uzavřených serverech jako například nyx.cz.
Směně propadl před pěti lety i šestadvacetiletý David, který vystupuje pod přezdívkou „Esemtři“. „Většinou se jedná o náhodné sledování, a když se něco hodí, tak řeším předání,“ sdělil. Sám v klubech nabízí například oblečení, nádobí nebo drobnou elektroniku. Nabídl už ale i kolo nebo pneumatiky. Zadarmo na oplátku získal například starou videokameru, sbírku pivních táců, kávovar nebo knihy.
„Než něco vyhodím, tak se třikrát rozmyslím, jestli to nemůže někdo ještě využít. Je to určitě druh myšlení, který bohužel pro většinu lidí není běžný, to by se mělo změnit,“ uvedl. Na jedné straně se podle něj plýtvá jídlem a věcmi, které se dají dále využít a na straně druhé nemá stále hodně lidí co jíst.
Co se starými žárovkami? Mohou sloužit například jako vázička (foto Facebook)
Nejhodnotnější věcí, kterou získal Ondřej Beránek zdarma, byla televize a sám daroval například kopírku. „Sleduju věci jen tak a koukám, co se hodí. Věci, které se nehodí, pak zase pouštím. V podstatě jen výjimečně hledám něco konkrétního,“ řekl Beránek. Problém zajít do obchodu ale prý nemá.
Co nenosíte, půjde dětem
Další šanci sloužit svému účelu dává použitému oblečení a sportovním potřebám třiatřicetiletá Natálie Mrázková. Místo, aby mikiny a kalhoty, které se už okoukaly, skončily v popelnicích, putují mnohdy zánovní kousky do dětského domova. Vše podle ní začalo sbírkou kosmetiky pro ženy na ulici, všichni dárci ke kosmetice Natálii totiž přidali navíc i nenošené kousky oblečení.
„Když mi potom ti, co tu sbírku pořádali, řekli, že oblečení nechtějí, musela jsem vymyslet, co s plným bytem oblečení. Tak mě napadlo, že ho nabídnu dětskému domovu,“ sdělila Mrázková. Do dětského domova tak bude brzy putovat další plně naložený automobil. Sbírka se rozrostla v současnosti i o „nechtěné“ vánoční dárky a domácí potřeby, které děti uplatní v rodinných bytech. Za největší úspěch předešlé sbírky pokládá Natálie Mrázková padesát nových pracovních stolů, které věnovala jedna z bank.
Do zpracování nepotřebných věcí se pustila v projektu Zdrojovna Jana Němcová. Připravuje workshopy, na kterých lektoři budou učit účastníky „oživit“ nábytek, vinyly nebo staré nádobí a textilie.
