Ofenziva směřuje do Číny
V globálním měřítku je všechno jinak. Tam vládne McDonald’s, který má 33 tisíc provozoven ve 119 zemích. Jollibee vlastní sedm set poboček na Filipínách a sedm desítek zahraničních restaurací, mimo jiné ve Vietnamu, Saúdské Arábii, ale například i ve Spojených státech. Jinak řečeno, téměř všude tam, kam Filipínci míří za prací. V zahraničí totiž mezi zákazníky Jollibee až donedávna patřili zejména filipínští migranti. To se ale v poslední době mění.
Jollibee chce totiž vyzvat McDonald’s i v rámci regionu a dobře ví, že se sázkou na filipínské migranty nemá šanci. Stále více se tak snaží oslovit lidi v hostitelské zemi. V rámci současné ofenzivy přitom ve velkém spoléhá zejména na Čínu, kde působí od roku 2004. Navzdory globální krizi tam hodlá otevřít devadesát nových poboček, do nichž investuje 112 milionů dolarů. Navíc chce v Číně postavit regionální základnu. I to potvrzuje pohádkový příběh veselé včely, která v roce 1975 začínala v Manile jako stánek se zmrzlinou. Vzestup byl raketový, takže se majitel Tony Tan Caktiong po třech letech rozhodl své aktivity rozšířit. Volba padla na hamburgery a pečené kuře – a zákazníci to opět ocenili. Když tak v roce 1981 na Filipíny přišel McDonald’s, Tan zvažoval pořízení jeho licence jen krátce. Pak se rozhodl pro konkurenční boj.
V něm se na Filipínách dostal do vedení díky tomu, že se namísto snahy vnutit zákazníkům globální chutě přizpůsobil jejich jazýčkům. Ve své nabídce měl tak nejen hodně ostré hamburgery, ale také kuře s rýží nebo třeba rýžové nudle. McDonald’s po čase začal úspěšnou strategii opisovat. Filipíncům tak například nabízí k snídani rýži.
Další důležitý okamžik v přetahované mezi Jollibee a McDonald’s pak přišel v době asijské finanční krize na konci devadesátých let. Jollibee zabodovala s „value meals“, za které si účtovala méně než dva dolary. Mnozí Filipínci to ocenili a dodnes si to pamatují. Tan to tehdy okomentoval tak, že vzhledem k situaci prostě musel něco udělat. Jeho přátelé i konkurence nahlas přemýšleli, zda vzhledem k cenové politice neprodělává.
Od zmrzliny k miliardě
Odpovědí jim může být žebříček nejbohatších lidí světa sestavovaný časopisem Forbes. Ten Tanovo jmění loni ocenil na miliardu dolarů. To znamená, že z někdejšího majitele zmrzlinového stánku se stal jedenáctým nejbohatším Filipíncem. A jeho hvězda dál stoupá.
Tanovy podnikatelské úspěchy jsou inspirací pro následovníky. Mnozí z nich sázejí právě na rychlé občerstvení. Jak přitom říkají filipínští experti, sedm značek spadajících pod Jollibee asi hned tak někdo nepřekoná. Přiblížit by se k nim ale mohl.
Nejrespektovanějším vyzývatelem je Chic-Boy, který otevřel první restauraci v květnu 2010 a teď už má 76 provozoven. Dalších 41 pak chystá otevřít ještě letos.
Na Filipínách přesto zůstává volbou číslo jedna veselá včela.
