Puntanele zlomily vaz vysoké náklady na budování velkoplošných prodejen v nákupních centrech. „V důsledku vysokých investic a nepředpokládaného poklesu obratu se dlužník dostal do situace, že má více věřitelů a závazky po splatnosti více než tři měsíce,“ uvedl v insolvenčním řízení majitel Puntanely Ladislav Vávra. Kolik Puntanela celkově dluží, insolvenční správce ještě zjišťuje.
Tržby Puntanely se v půlce loňského roku propadly zhruba o třetinu na 254 milionů korun, provozní ztrátu firma prohloubila na 21 milionů. A v tuto chvíli začal kolem zraněné oběti kroužit žralok.
„Ačkoli jsem si byl vědom ne vždy vhodného umístění či neúměrné velikosti prodejen Puntanely, rozhodl jsem se pokusit eliminovat tyto hendikepy a převzít obchodní prostory po Puntanele ve větší části obchodních center ve snaze získat tak vyšší podíl na trhu s hračkami,“ řekl deníku E15 vlastník sítě Bambule Jaroslav Novozámský. Síť Bambule buduje Novozámský od roku 2001. Jeho firma se mezitím stala v Česku jedním z hlavních distributorů hraček značek Mattel či Lego. Firma expadovala i na Slovensko. Tam si mimo jiné konkuruje se sítí Dráčik, která zas na oplátku výrazně rozšířila byznys v Česku.
A není jedinou firmou, která se na tuzemský trh s hračkami vrhla ze zahraničí. Letos svou první prodejnu v Česku otevřel polský řetězec Smyk. Ten je součástí maloobchodní sítě EM&F, kterou ovládá skupina Penta spolu s fondem Eastbridge. A stále se čeká na již dříve ohlášený vstup americké sítě Toys „R“ Us.
Zahraniční hráči se pustili do tvrdého souboje s největšími domácími sítěmi. Mezi nimi je jedním z lídrů Pompo kontrolované Vladimírem Šůlou. Kromě Bambule do sebe na trhu buší ještě s obchody Sparkys, které vlastní pražský realitní podnikatel Sebastian Pawlowski se svou ženou Katharine Butlerovou. O jak velký trh se přesně bojuje, informace k dispozici nejsou. Při pohledu na výsledky největších hráčů je však jasné, že jde při prodeji hraček o byznys minimálně v řádu jednotek miliard korun. Zatímco největší prodejce Pompo utržil minulý rok 818 milionů korun, Bambule si z trhu ukrojila 544 milionů a Dráčik v posledních zveřejněných číslech uvedl tržby 677 milionů korun. Poměr provozního zisku k tržbám přitom v branži často stěží překračuje jedno procento. Dráčik byl za předloňský rok dokonce ve ztrátě kolem dvou milionů, v čistém se jeho ztráta dostala dokonce až k deseti milionům.
Na výsledcích hračkářství se kromě konkurence velkých maloobchodních řetězců, které často prodávají hračky jako doplněk k jinému sortimentu, podepisuje také asijská produkce.
