Jozef Janov: Pro Hartenberg trh není Česko nebo Slovensko. Trh je Evropa

Jste zatím, po dvou letech od založení, spokojení s výsledky zdravotnické skupiny FutureLife?

S některými firmami jsme spokojení víc, s některými méně, ale vcelku to jde podle plánu. Minulý rok jsme se zaměřili na stabilizaci a náklady, tendrovali jsme zdravotnický materiál a léky, abychom ušetřili na provozu. Teď se chceme víc zaměřit na rozvoj medicínské části, odlišit se od konkurence. Pro nás není trh Česko nebo Slovensko. Trh je Evropa. Dnes lidi sednou na Ryanair nebo Wizzair, za 200 eur jsou v Praze. A my chceme být v Evropě v umělém oplodnění jedničkou.

Co to znamená?

Musíme mít nejen samotnou asistovanou reprodukci, ale dobrou genetiku a imunologii a navazující činnosti. Tím spíš, že když nám na reprodukční kliniku pár poprvé přijde, má žena průměrně 34 let. Každý rok se to zvyšuje. Mají komplikace a přidružené problémy.

V tom je výhoda velké skupiny klinik umělého oplodnění?

Dobrá imunologická laboratoř stojí desítky milionů korun. To se může zaplatit, jen když pracuje s velkým objemem. Když děláte genetické testy v malém množství, jsou náklady na každý v desítkách tisíc korun. Když ale jich děláte sto, už to stojí jen tisíce.

Nedávno ohlásila FutureLife akvizici menší kliniky asistované reprodukce ReproMed v Irsku. Už máte kliniku ve Velké Británii. Jaký to má pro vás význam?

V Česku a na Slovensku už nemáme moc co kupovat, máme mezi klinikami umělého oplodnění nějakých 30 procent trhu. Proto se rozhlížíme po jiných zemích. Na východ do Ruska nebo Ukrajiny nepůjdeme, díváme se na jih a západ Evropy.

Polsko není zajímavé?

V Polsku jsme měli rozjednané čtyři akvizice. Teď je tam ale nová vláda, která chce zakázat dokonce i umělé ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů. Jdou úplně proti směru celé Evropy. Polsko je momentálně zablokované, takže čekáme.

Proč Irsko?

S klinikou ReproMed v Irsku jsme už dříve spolupracovali. Posílá nám irské páry, které chtějí na léčbu přijít do Česka. Už máme na stole další akvizici v Irsku. Tato země byla donedávna konzervativní trh, počet cyklů umělého oplodnění je relativně nízký. V posledních letech se to ale rozběhlo a stát začíná umělé oplodnění hradit. Oslovila nás soukromá zdravotní pojišťovna, která chce u nás svým pojištěncům platit umělé oplodnění.

Znamená to, že tamní klientela už nebude potřebovat hledat péči v Česku?

Částečně je to tak. Stále u nás stojí umělé oplodnění zhruba polovinu toho, co v západní Evropě. Ve chvíli, kdy to hradí zdravotní pojišťovna, to ale ztrácí význam. Je to trend, který vidíme i v jiných zemích, ve Francii, Itálii… Myslím, že medicínská turistika dál bude fungovat, ale poklesne. Musíme jít za těmi klienty přímo tam, kde naše služby potřebují. Nebo se dohodneme se zahraničními pojišťovnami a jejich klienty budeme léčit v Česku.

Věk prvorodiček se každý rok posouvá a problém s neplodností roste. U nás se rodí zhruba tři procenta dětí s pomocí asistované reprodukce, jsou také země, kde to je osm procent

Kam tedy půjde FutureLife dál?

Chtěli bychom přidat během nejbližších dvou let jednu nebo dvě další země. Všechna centra asistované reprodukce vznikala jako malé firmy a pro investora je velmi pracné je hledat. V tuto chvíli máme vybraných do deseti klinik nebo sítí klinik, se kterými bychom chtěli navázat spolupráci. Jsou v Itálii, Anglii, Německu, Španělsku, Skandinávii.

Pokud do českých a slovenských klinik bude jezdit méně klientů z ciziny, mají z čeho růst?

Každý rok se posouvá věk prvorodiček a problém s neplodností roste. Odborná společnost počítá s desetiprocentním nárůstem počtu neplodných párů v Česku a na Slovensku. U nás se rodí zhruba tři procenta dětí s pomocí asistované reprodukce, jsou země, kde to je osm procent. Poroste to. Ne však násobně.

Jak sledujete debaty o zvýšení věku žen pro úhradu ze zdravotního pojištění v Česku ze 39 let na 40 nebo víc?

Posunutí o jeden rok neřeší absolutně nic. Ani pro ženy ani pro nás. Myslím, že se to během nejbližších let bude posouvat ne o rok, ale až k 45 letům. Do 45 let to je ještě relativně bezpečné, pokud ta žena neměla nějaké komplikace. Společnost se nějak vyvíjí, ten tlak bude. Každý si platí zdravotní pojištění. Když si pak máte zaplatit těch tisíc eur z vlastního, budete křičet.

Budete to nějak prosazovat?

Nechceme. Všichni novináři by na nás skočili. Nám to finančně žádný rozdíl neudělá. Ti lidé jsou ve věku, kdy mají nějakou kariéru, takže si to zaplatí i ze svého.

Je problém sehnat lékaře a další profesionály?

Je to strašný problém. Náš tým je teď stabilizovaný. Daří se nám i lákat nazpět lékaře, kteří po škole vycestovali, pracovali a žili deset let v zahraničí. Samozřejmě plat dostávají venku lepší, ovšem vyšší jsou i náklady. Kolegové v Londýně sice berou více, ale školka tam stojí tisíc liber za měsíc. Máme jednoho lékaře v Brně, který se vrátil ze zahraničí, někdy v září by měl přijít další. Doufám, že se z toho stane trend, že se budou vracet.

Jsou lékaři se zkušeností ze zahraničí jiní?

Přinášejí úplně jiný vztah ke klientovi. Od Německa po Londýn fungují ve zdravotnictví konkurenční vztahy a oni vědí, že si musí klienta hýčkat, aby přišel. V Čechách a na Slovensku to dlouho bylo tak, že lékař byl pán a pacient se ho pomalu bál zeptat. V umělém oplodnění už je to jinak. Ve chvíli, kdy se k nějakému klientovi zachováte špatně, hned vám to na internetových hodnoceních vyskočí a lidé přestanou chodit.

Stále si myslíte, že zdravotnictví je stabilní trh vhodný pro investice?

Stabilní ano. Pokud se bavíme o vhodnosti pro investice, záleží na tom, kolik chcete vydělat. Zdravotnictví není na velké zisky. V klasických nemocničních odvětvích, když se dostanete na pětiprocentní zisk z tržeb, tak to stojí hodně úsilí. Čím více samoplátců, tím je ziskovost lepší. Když máte více zahraničních pacientů, dostanete se i na deset procent.

V jakých dalších oborech kromě zdravotnictví se Hartenberg v současnosti rozhlíží po nových obchodech?

Vždy jsme chtěli stabilnější, méně kolísavé obory. Máme výrobu potravin Good Food, v potravinářství určitě chceme ještě něco přikoupit. Chceme něco v retailu. Něco, co má prodejny a internetový obchod, sektorově všechno od rohlíků až po oblečení.

Tedy převezmete obchody Tesco, jak se už psalo?

Jak jsem řekl. Všechno, co prodává zboží od rohlíků po oblečení. Možností, kam investovat, je více. Dále chceme mít něco v nemovitostech. Je dobré mít ve fondu něco, co vytváří stabilní příjem.

Jsou nějaké nové akvizice na obzoru?

Aktuálně máme rozdělaných pět až sedm věcí, u nichž děláme hloubkovou prověrku. Když z toho dopadne jedna dvě, budeme rádi.

Investujete celých 200 milionů eur, s nimiž jste fond spouštěli?

Záleží na tom, co přesně koupíme, ale pravděpodobně ano. Optimisticky tuto částku investujeme do konce tohoto roku, realisticky do konce roku 2017. Pak budeme mít debatu s Andrejem Babišem, co dál.

Již dříve jste zmínil, že se bavíte s bohatými rodinami z Evropy o jejich investici do Hartenbergu. Je to aktuální?

Tyto debaty jsem už stopl. Nejdříve investujeme, co máme, chceme ukázat, že firmy fungují. Až pak se budeme rozmýšlet o dalším postupu.

Jaká je vaše strategie? Budování nadregionálních hráčů, které následně prodáte?

Z dnešního úhlu pohledu bych si nejradši všechny firmy nechal navždy. Ve zdravotnictví je úžasné, že děláme něco, co posouvá dál celý obor. Good Food nám šlape a nestíhá vyrábět, totéž Imunoglukan. V případě zdravotnictví jsme si s Andrejem Babišem řekli, že zkusíme s částí firmy jít na burzu, abychom zjistili její hodnotu. Nad dalšími projekty si sedneme v roce 2020 a povíme si, v jakém stadiu jsou.

Co si od vstupu na burzu slibujete?

Abychom zjistili, jak jsme dobří, potřebujeme nezávislé ocenění aktiv. Samozřejmě si necháváme dvakrát do roka dělat posudky, stále je to ovšem jen teoretické ocenění. Reálné ohodnocení dá jen trh. Prodat celou firmu se nám nechce, takže k tomu je pak dobré částečné IPO. Dáte na trh dvacet třicet procent akcií a hned víte, na čem jste.

Při odchodu z Penty jste říkal, že to děláte kvůli větší samostatnosti. Daří se to ve fondu, v němž je většinovým akcionářem Andrej Babiš?

Máme stanovená pravidla, jak se investuje. Andrej do toho vstupuje až v době, kdy si přijdeme pro jeho finální ano, či ne. Zatím nám to jde a schvalování projektů je relativně lehké a rychlé.

Už vám Babiš něco vetoval?

Vetoval vyloženě ne. Občas se stalo, že hned v úvodní fázi, kdy jsme se na něco chtěli podívat, řekl, že nechce nic kupovat od daného člověka či firmy. V pozdějších fázích investičního procesu se to už nestalo. Má samozřejmě právo říci, že by cena měla být nižší nebo by investice měla mít jinou strukturu. Zatím jsme se ovšem vždy dohodli. Myslím, že je svou agendou na ministerstvu vytížený dost a že na nás nemá moc čas. Nemluví nám do složení týmu ani řízení firem.

Ovlivňuje vám byznys Babišovo angažmá v politice?

Jedině snad v tom, že jsme pod hrozným drobnohledem. Každý novinář se snaží najít, kde si co přihráváme. Je však v oboru dobré, že úhrada zdravotních pojišťoven za umělé oplodnění je pro všechny stejná. Stejné jsou taky úhrady za laboratorní činnosti, totéž u ambulancí.