Kina v covidovém roce utržila jen třetinu. Některá se učí fungovat on-line

Měření teploty při vstupu do kinosálu

Měření teploty při vstupu do kinosálu Zdroj: Profimedia

Dezinfekce kinosálů v době koronavirové pandemie, ilustrační foto
Po jarním lockdownu směla kina za zpřísněných hygienických podmínek otevřít.
Britská společnost Cineworld Group je druhým největším provozovatelem kin na světě.
Autokino na Strahově, fungující kino i v době koronaviru
Autokino na Strahově, fungující kino i v době koronaviru
7 Fotogalerie
Diskuze (0)

Na rozdíl od obchodů a restaurací, které, byť patrně jen na chvíli, stihly minulý týden otevřít, pro kina a jejich provozovatele letošní rok prakticky skončil. Za celý rok byly návštěvnost a tržby oproti loňsku zhruba třetinové. Nad příštím rokem stále visí otazníky, jisté ale je, že porostou tlaky na dřívější pouštění filmů i mimo kina na nejrůznější on-line platformy.

„Uběhlo jedenáct měsíců a v zásadě jsme byli otevřeni čtyři z nich. Sedm měsíců jsme byli buď uzavřeni, nebo bez produktů či diváků,“ popisuje šéf a majitel kin Premiere Cinemas David Horáček s tím, že i oni jako malá firma se třemi multiplexy utrpí ztrátu v řádu jednotek milionů korun.

Ze statistik Unie filmových distributorů vyplývá, že tržby za všechna kina letos činí 905 milionů korun v porovnání s loňskými 2,6 miliardy korun. Multiplexy se na tržbách podílejí 71 procenty. K největším v Česku patří Cinema City a Cinestar. Druhý zmíněný na zaslané otázky neodpověděl.

Nejlepší z celého roku byly pro kina první dva měsíce, pak přišel jarní lockdown. Následovalo omezené otevření, nejprve bez občerstvení, které je pro kina podstatnou částí příjmů a hlavně zisku. Navíc premiéry všech velkých filmů byly odsunuty v důsledku pandemie ve Spojených státech.

V létě se kinům podařilo mírně tržby zvýšit, ale stále byly oproti loňsku v průměru na zhruba sezonní polovině. Výpadek mohly pociťovat hlavně multiplexy závislé na amerických trhácích. Naopak nezávislá kina typu pražských Bio Oko či Aero nebo brněnské kino Scala na tom byla lépe.

„My jsme se dostávali přes léto k 80 až 90 procentům v meziročním srovnání. Kino Scala dokonce meziročně překonalo loňský rok, což byl celorepublikový zázrak,“ popisuje Ivo Andrle, šéf společnosti Aerofilms provázané s provozem uvedených kin.

On-line se prosazuje i v kině

S uzavírkou kin posílil trend přechodu na on-line. Nastal obrovský rozvoj streamovacích platforem a video on demand knihoven filmů. Jako stream například v Česku začalo fungovat Moje kino Live, kde se „vysílaly“ filmy v pevně daný čas. Oproti tomu jako video on demand funguje celosvětově například americký Netflix nebo tuzemský Aerovod.

Dosavadní životní cyklus filmu byl většinou takový, že snímek šel nejprve do kin, po výrazném odstupu na nějakou prémiovou a posléze běžnou VOD platformu, dále na dnes už uvadající DVD a pomyslnou poslední zastávkou byla televize.

Ve Spojených státech už je tento proces nabouraný. Například filmová společnost Universal začala během pandemie poskytovat filmy ihned on-line. Největší řetězec kin AMC tehdy pohrozil, že její filmy přestane uvádět. Došlo k dohodě, že nejprve budou kina a on-line za tři týdny.

Průlom učinilo studio Warner Bros: nejprve oznámilo, že dlouho odsouvaný film Wonder Woman 1984 uvede na Štědrý den nejen v kinech, ale i na své streamovací platformě HBO Max. Vzhledem k tomu, že provozovatelé kin nijak hlasitě neprotestovali, za necelý měsíc oznámilo, že tak v příštím roce bude uvádět všechny své tituly, tedy třeba Dunu či čtvrtý Matrix. To už u kinařů vyvolalo zděšení. A nejen u těch z Ameriky.

Zatím jen americký trend

„Naštěstí se to děje v Americe, myslím, že je to nešťastné, ukazuje to zoufalství studií. Investovala do filmů spoustu peněz a teď jim tam leží a investice se jim nevracejí. Ani pro studia to není šťastné rozhodnutí, na filmu v konečném výsledku vydělají méně,“ míní majitel kin David Horáček. Podle něj jsou kina zároveň výrazným marketingovým nástrojem a žádná streamovací aktivita, plakáty, vystavení nebo trailery před filmem nenahradí.

Podobně mluví i Jaroslav Pecka, tajemník Unie filmových distributorů. „Producenti vytvářejí filmy pro kina, ne pro streamovací služby. Zážitek diváka je jiný v kině s popcornem a jiný doma v bačkorách,“ srovnává.

Někteří hráči už ale hledí více do budoucna. „Celkový výnos z kinodistribuce je pro zaplacení nákladů na vznik filmu tím největším zdrojem,“ potvrzuje Robert Schaffer, ředitel společnosti AQS, která se zabývá nákupem filmových práv a jejich distribucí ve střední a východní Evropě. Pod AQS spadá třeba známý Bioscop s vlastní kinodistribucí, ale i další společnosti zajišťující vydávání filmů na DVD a licencování VOD či placené TV.

„Čím více se bude ekonomicky dařit různým video on demand platformám, tím více si budou moci dovolit dát producentům za nákup daného filmu, a přeskočit tak kinodistribuci. Než se to stane běžnou věcí, určitě ještě nějaký čas potrvá,“ dodává Schaffer s tím, že nicméně právě ve video on demand vidí už nyní jasné meziroční nárůsty.

Filmový nával

Kinaři i distributoři se shodnou na tom, že příští rok bude filmově doslova narvaný. V šuplíku producentů a distributorů čeká řada snímků s premiérou odloženou často na neurčito. „Za normálních okolností u nás každý čtvrtek vstupuje do kin přibližně čtyři až pět nových titulů. Nyní čeká na uvedení třeba až šedesát titulů. Jakmile kina otevřou, jednotlivé tituly si půjdou po krku více než normálně,“ popisuje Schaffer.

Kina by měla být otevřena až se pandemie dostane na druhý stupeň systému PES. Mnoha subjektům už přitom vysychají pokladny. „Naštěstí jsme měli velké finanční rezervy, teď už je ale nemáme. Vydržet dokážeme do konce roku až do začátku příštího roku, pak se musí něco stát,“ uzavírá Horáček.

Začít diskuzi