Horská střediska sázejí na léto | E15.cz

Lyžaři už horská střediska neuživí, ta začínají sázet i na letní sezónu

Lyžaři už horská střediska neuživí, ta začínají sázet i na letní sezónu
Jezerní slať
• 
Jiří Liebreich

Jiří Liebreich

Pouhá obsluha lyžařů už k obživě nestačí. Čím dál významnějším zdrojem financí tuzemských horských středisek se stává prodlužující se letní sezona. Ta už podle vyjádření středisek pro deník E15 generuje čtvrtinu až třetinu příjmů. Majitelé horských center zábavy si to dobře uvědomují a do letních radovánek typu kolečkových bobových drah či zážitkových parků investují stále více.

„Za poslední tři roky bylo do letních aktivit nainvestováno téměř půl miliardy korun,“ říká ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. A výdaj se vyplatil – návštěvnost se každý rok zvyšovala o pět procent.

„Je zřejmé, že trend rozvoje letních aktivit má potenciál. Z celkového počtu 24 milionů osobodnů za rok připadá na zimní období asi čtyřicetiprocentní podíl,“ dodává Knot. V poměru tržeb mezi zimou a létem ale připadá většina na zimu, útrata návštěvníků v létě není taková.

Boeing žene piloty na simulátory modelu 737 MAX, přístrojů je ale nedostatek

Mezi středoevropské lídry v horském byznysu patří slovenská společnost Tatry Mountain Resorts, kterou spoluvlastní miliardář Igor Rattaj. Firma kromě areálů Ještěd a Špindlerův Mlýn provozuje také střediska v Polsku, Rakousku i největší areály na Slovensku. 

„Letním sezonám chceme věnovat velkou pozornost, zatím jsme do středisek investovali téměř devět miliard korun. Zima tvoří dvě třetiny příjmů,“ popisuje ředitel TMR Čeněk Jílek. V loňském prvním pololetí firma dosáhla výnosů 1,7 miliardy.

Zimní exotika zdražila, Čechy ale i tak láká stále víc

Větší důraz na byznys v letních měsících kladou střediska také kvůli dlouhodobým varováním před postupným úbytkem sněhu, a to i ve výrazně vyšších nadmořských výškách, než ve kterých podnikají česká střediska.

„Pozorujeme výkyvy počasí, problémy mají zejména menší střediska pod hranicí 700 metrů nad mořem,“ přiznává Knot. „Pokud se bude délka zimy zkracovat, je jasné, že příjmy horských středisek z letní sezony budou mít větší prostor narůstat,“ potvrzuje Jílek.

Nejsilnější pas mají Japonci, Češi si pohoršili

K prvním střediskům, která v Česku budovala infrastrukturu pro letní provoz, patří jeden z největších areálů na Šumavě Ski&Bike Špičák. Do vybavení střediska majitelé investovali v posledních pěti letech desítky milionů.

„Zhruba každá čtvrtá zima není na českých horách dobrá. Potřebovali jsme pokrýt příjmy i v jiném období roku než jen zhruba během tří až čtyř zimních měsíců,“ vysvětluje Vladimír Kasík, ředitel a spolumajitel areálu, z jehož posledních zveřejněných dokumentů vyplývají tržby ve výši 42 milionů za rok 2017. „Význam léta roste, když je špatná zima, na příjmech se podílí až třetinou,“ dodává Kasík.

Malajsie, ráj pro cestovatele a vzor multikulturalismu

Část pohraničních středisek bojuje s úbytkem specializovaných pracovníků. „Lidí je všude málo. Češi odcházejí za lukrativnější pracovní pozicí za hranice,“ uvedla dříve pro deník E15 prezidentka Asociace horských středisek ČR Kateřina Neumannová.

Zaměstnanci, kteří v Česku zůstali, tak získali více prostoru pro uplatnění. „Ti naši přešli z ryze sezonního na celoroční pracovní poměr,“ potvrzuje Kasík. „V zimě pracují například jako instruktoři lyžařské školy, v létě v lanových parcích,“ vysvětluje Neumannová.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!