Méně úspěšná centra lákají na nájem odvozený z obratu

Combipel, Palladium, obchody, móda, nakupování

Combipel, Palladium, obchody, móda, nakupování

Výlet do Prahy se před třiceti lety neobešel bez nákupů v Kotvě nebo Máji. Legendární obchodní domy byly v tehdejším Československu výjimečným zjevem. V posledních patnácti letech se ale svět nákupů v tuzemsku od základů proměnil. Nakupování v moderních obchodních areálech se stalo samozřejmou záležitostí i v mnohých okresních městech. Jenže pak přišla krize a útlum výstavby.

Ani loňský rok se 141 tisíci metrů čtverečních dokončených maloobchodních ploch z dlouhodobého hlediska příliš optimistický nebyl. „Je to 2,5krát více než v roce 2011, ale stále 38 procent pod ročním průměrem z posledních deseti let,“ uvedla vedoucí oddělení výzkumu poradenské společnosti DTZ Lenka Šindelářová.

Hovořit o nasycení trhu však lidé z byznysu kolem retailových nemovitostí odmítají. „V Praze pro nová obchodní centra ještě místo je,“ uvedl odborník na maloobchodní reality Filip Kolmer z konzultantské firmy Jones Lang LaSalle. Nadějný je podle něj například společný maloobchodní projekt firem Orco a Unibail-Rodamco u stanice metra Vltavská nebo záměr Sekyra Group postavit obchodní centrum na stanici Dejvická. Pro tento projekt Luděk Sekyra hledá partnera.

„Další rozvoj očekáváme především v oblasti obchodních center menších formátů v menších městech o velikosti čtyřicet až šedesát tisíc obyvatel, která mají nedostatečnou dopravní dostupnost do větších měst, a tím i horší příležitost k nákupům,“ sdělil analytik Jones Lang LaSalle Jaroslav Chalupka. Stavby v menších městech ale podle něj budou mít nanejvýš několik tisíc metrů čtverečních.

Populární bude také výstavba nákupních parků. „Ty nejsou tak náročné na výstavbu, a tím jsou i levnější pro potencionálního developera, což se ve výsledku odrazí i v ceně nájemného. Tyto projekty jsou většinou obsazovány operátory, kteří se zaměřují na co nejširší zákaznickou základnu, a proto se snaží přilákat zákazníky především cenou, což se odráží i v jejich marži, a tudíž i schopnosti platit nájemné v určité výši,“ dodal analytik Chalupka.

Výstavba obchodních plochVýstavba obchodních ploch

Právě nájemné se v obchodních centrech ve srovnání s dobou boomu kolem roku 2007 mírně snížilo, shodují se odborníci z realitní branže. Avšak v úspěšných centrech v Praze se za metr čtvereční nejdražších obchodů platí stále měsíčně i sto eur, zhruba 2500 korun, sdělil Jan Kotrbáček Cushman & Wakefield.

V Brně se nejvyšší měsíční nájemné za plochy v obchodních centrech pohybuje od 45 do 60 eur za metr čtvereční, v dalších větších městech je to nejvýše 30 až 45 eur, uvádí DTZ. V nejbližším období mohou být obchodníci v centrech klidní, nájemné zůstane zhruba na současné úrovni, očekávají konzultanti z DTZ a Cushman & Wakefield. V případě úspěšných center a hlavních nákupních ulic v Praze typu třídy Na Příkopě analytik z Jones Lang LaSalle nevylučuje další růst nájmů.

Standardem na trhu je v současnosti kombinace pevného nájmu a takzvaného obratového nájemného, které závisí na tržbách obchodů. A zvláště méně úspěšná centra používají obratové nájemné jako lákadlo. „Často přicházejí s pobídkami ve formě takzvaného čistě obratového nájemného, kdy minimalizují riziko obchodníka tím, že jim obchodník platí pouze určité procento z obratu namísto fixního nájemného. Tím se tedy provozovatel nepřímo podílí na riziku nájemce, neboť čím méně se mu v takovém centru daří, tím menší nájemné platí,“ uvedl Kolmer z Jones Lang LaSalle.