Jsou drahé, jejich přínos je sporný a původní rozpočet je vždycky nekontrolovatelně navýšen. To jsou hlavní důvody, kvůli nimž dávají města ruce pryč od olympijských her. Otazník tak začíná viset nad konáním letních her v roce 2024. Kandidaturu na jejich pořádání postupně stáhly Boston, Hamburk a Řím.
Minulý týden stáhla přihlášku i Budapešť a to pod tlakem protestní petice občanů. „Mnoho lidí se bojí, že by náklady byly nezměrné,“ uvedl v rozhovoru pro list The Budapest Times jeden z organizátorů petice Miklós Hajnal.
Ve hře tak zůstávají už jen Paříž a Los Angeles. Šance amerického města ovšem zase oslabuje to, že organizovalo letní olympiádu relativně v nedávné historii – v roce 1984. Pro Paříž pak hovoří fakt, že to bude sto let, co město poslední hry hostilo.
Dříve platilo, že kandidáti výběrové komisi o překot nadbíhali, aby upřednostnila jejich město. Ztráty předešlých olympiád ale zájem zchladily. V minusu skončily hry v Sydney 2000, v Aténách 2004, v Turíně 2006 a téměř určitě i zimní hry v Soči 2014.
Ty byly s astronomickou cenou skoro dvaadvacet miliard dolarů také suverénně nejdražší olympiádou dějin, když překonaly i neméně závratný účet patnáct miliard dolarů za předchozí olympiádu v Londýně.
Relativně dobře zakončily účetnictví jen skromnější hry ve Vancouveru v roce 2010 a také olympiáda v Pekingu 2008, která jako jediná v moderní historii v podstatě dodržela původně navrhovaný rozpočet.
„Nejvíce překročila náklady letní olympiáda v Montrealu v roce 1976, a to o 720 procent,“ připomíná nedávná studie Univerzity v Oxfordu. Zatím poslední olympiáda loni v Rio de Janeiru se oproti původnímu rozpočtu prodražila o jednapadeát procent.
