Často je dražší než kaviár i lanýže, na rozdíl od nich se ale o šafránu téměř nemluví. Gram červeného koření vyjde gurmány nejméně na tři dolary, za nejlepší kvalitu se ale platí i více než dvacetkrát tolik. Právě pokoutně nakoupený šafrán z iránských pěstíren přitom znalci stavěli na pomyslný kulinářský piedestal.
„Barva je temně rudá a odér pižma je výraznější. Pokud jej seženete, je to volba číslo jedna,“ s gustem popsal vlastnosti íránského šafránu Max Falkowitz z kulinářského webu SeriousEats.com.
Pěstování červeného zlata, jak se také šafránu někdy přezdívá, nebyl v posledních letech zrovna jednoduchý byznys. Nejenže zemědělci neměli přístup na klíčové světové trhy, ale ani při vývozu do povolených zemí nemohli využít služeb teheránských bank, jejichž mezinárodní pozici podkopaly sankce. Právě obchodní obstrukce spolu s rostoucí poptávkou zámožných gurmánů přispěly k růstu cen. Jak uvádí Íránská národní rada šafránu, v průměru vyvážela země loni šafrán zhruba o šest procent dráže než předloni.
Zákaz Íránu se Evropě hodil
Z omezení íránských dodávek profitovali i pěstitelé z Evropy. Na kontinentálních stolech se tak ponejvíce objevoval šafrán ze Španělska, a to s internetovými cenovkami kolem pěti až deseti eur za gram. „S ukončením sankcí vstoupí Írán na řadu nových trhů, omezena bude i role prostředníků, čímž budou moci klesnout spotřebitelské ceny,“ uvádí Mitra Majdzadeh z rady pro šafrán.
Část vývozu dosud Írán kvůli embargu vyvážel do třetích zemí, které jej na baleních označily za svůj a vyvezly dále. Na vstup do odvětví se podle něho po otevření země vůči světu chystají i zahraniční firmy, celkové exporty by se tak mohly perspektivně podstatně zvýšit.
