Nábytkářům roste odbyt. Lidé méně cestují a více investují do interiérů
Alespoň některému odvětví částečně napomohly problémy s kontejnerovou dopravou z Číny. Českým nábytkářům se letos podařilo zastavit propad poptávky daný tím, že zákazníci ve stále větší míře dávali přednost levnějšímu nábytku z dovozu. V posledních letech tři pětiny domácí spotřeby nábytku připadají na import, především z Polska a Číny. Ani výrobcům nábytku se však nevyhnuly zpožděné dodávky materiálů a růst cen.
Asociace českých nábytkářů (AČN) odhaduje, že letošní výroba nábytku v Česku meziročně vzroste o jedenáct procent na rekordních 54 miliard korun. „Po poklesu spotřeby se opět podařilo nastartovat růst, a to poměrně silný. Je vidět, že nejen domácnosti, ale i firmy využívají oživení a nakupují nábytek a nově si zařizují interiéry. Svou roli hrají i obavy z nastartované inflační spirály, které podporují spotřebu a investice,“ popisuje tajemník AČN Tomáš Lukeš.
Ani pandemie loni produkci českých firem výrazně nezpomalila, citelně ovšem postihla spotřebu. V době uzavřených kamenných prodejen nábytku se zákazníci ještě více soustřeďovali na internetové obchody s lacinějšími výrobky z dovozu.
Místo dovolené postel
„Zájem zákazníků letos roste, lidé zatoužili po výrobcích, které nejsou masové. Už od loňska tolik necestují, a tak peníze utrácejí za zvelebování domovů. Navíc se obávají zdražování,“ říká Tomáš Jelínek, spolumajitel stejnojmenné rodinné firmy, která vyrábí hlavně ložnice.
Stejně jako ostatní producenti se i jeho firma potýká s rostoucími cenami vstupů. „V interiérech je to podobné jako třeba na stavbách. Nahoru jde dřevo, kování, pěny do matrací, čalounické materiály. Chybí karton, do kterého bychom vyrobený nábytek zabalili,“ vypočítává Jelínek.
Lukeš připouští zpožďování některých dodávek nábytku: „Nenastávají nicméně takové excesy, že hrozilo zastavování výroby jako například v automobilovém průmyslu.“
Nábytek z Číny podraží
Na českém trhu se loni prodal nábytek za téměř 39 miliard korun, tuzemští výrobci si z tohoto ukrojili jen zhruba patnáct miliard, což byl historicky nejnižší podíl. „Letos se importu daří hůře, protože kontejnerová doprava z Číny se potýká s problémy. To nahrává českým výrobcům,“ vysvětluje Lukeš.
Cena dováženého zboží nyní roste rychleji než u produktů tuzemských nábytkářů, byť cenově stále konkurovat nemohou. Průměrná cena za kilogram importovaného nábytku přesáhla letos v prvním pololetí 81 korun, loni to bylo 76 korun. Ještě v roce 2019 přitom kilogram vyšel bezmála na polovinu, konkrétně na 42 korun.
Naopak exportní ceny se dlouhodobě drží výrazně výše kvůli tomu, že čeští výrobci vyvážejí dražší a kvalitnější nábytek zejména na vyspělé evropské trhy. Průměrná cena kilogramu vyváženého nábytku dosáhla v prvním pololetí 98 korun, loni to bylo o dvě koruny méně.
Hlavními odbytištěm je Německo, kam putuje více než třetina exportu, s odstupem následují Francie, Slovensko, Británie a Polsko. Naopak loni poklesl vývoz do Spojených států, které skončily až na osmém místě. Nejčastěji míří do zahraničí kovový a lékařský nábytek, jednotlivé komponenty, sedací soupravy a ložnice.