Nadnárodní řetězce chtějí také prodávat za poukázky

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Mezinárodní obchodní řetězce začaly jednat s maďarskou vládou, aby takzvanými Alžbětinými poukázkami bylo možné platit také v jejich obchodech, nejen v obchodech maďarských sítí.

Kvůli tomu, že s nimi kabinet dosud žádnou dohodu o využívání těchto poukázek neuzavřel, se Tesco a další společnosti dokonce obrátily na Evropskou komisi. Domácí firmy platí správci těchto poukázek provize ve výši tří procent, zatímco od mezinárodních by se očekávalo šest procent.

Alžbětiny poukázky, pojmenované po dceři uherského krále Ondřeje III., nahradily od začátku tohoto roku dřívější zaměstnanecký bonus v podobě stravenek. Poukázky vydává Národní rekreační nadace, která spravuje i další mimoplatové příjmy zaměstnanců, nazývané souhrnně „cafeteria“.

Alžbětiny poukázky na studené občerstvení v hodnotě pět tisíc forintů (420 korun) poskytují zaměstnavatelé každý měsíc. Poukázky přijímají od ledna ve více než 15 tisících obchodních jednotkách, které patří maďarským potravinovým řetězcům CBA, Coop a Reál, na čerpacích stanicích MOL, stejně jako v tisících venkovských obchůdků. Dosud o ně projevilo zájem 1,5 milionu zaměstnanců, stravenky využívalo 2,5 milionu lidí.

Šéfka poradenské společnosti Top Cafeteria Ágnes Királyová vysvětluje nedůvěru vůči novému systému tím, že na seznamu povolených obchodů nejsou hypermarkety. „Nespokojnost zaměstnanců může zapříčinit problémy ve fungování nového systému,“ míní expertka.

Představitel správce systému Zoltán Gueller v této souvislosti vysvětluje, že hlavním záměrem vlády je zahrnutí nezávislých drobných obchodů. Kromě toho prý není možné zkontrolovat, jestli člověk v hypermarketu koupí potraviny, nebo pumpičku na kolo.

Poté, co se nadnárodní společnosti obrátily na Evropskou komisi, s nimi Národní rekreační nadace navázala kontakt. Generální tajemník obchodního svazu György Vámos je přesvědčený, že nakonec bude se zahraničními řetězci (Tesco, Auchan, Spar, Cora) uzavřena dohoda, protože je to v zájmu všech stran. Zato jednatel maďarské diskontní společnosti Reál Hungária Tibor Kujbus diskriminaci konkurence vítá. Tvrdí, že maďarské sítě byly v nevýhodě dvacet let, zahraniční investoři dostávali stimuly a otvírali obchody, kdekoli chtěli. Často prý zneužívali své pozice, zatímco maďarské společnosti státní podporu nežádaly a ani nedostávaly.