Netradiční kavárna, kterou řídí umělá inteligence. V čem je lepší než lidé a v čem naopak zaostává?
- Ve Stockholmu funguje experimentální kavárna, jejíž provoz z velké části řídí umělá inteligence.
- AI zajišťuje nábor zaměstnanců, komunikaci s úřady i objednávky zásob, ale dopouští se řady kuriózních chyb.
- Projekt má ukázat, jak by mohly vypadat firmy řízené autonomními systémy, a zároveň upozornit na jejich limity i etická rizika.
Ve švédské metropoli funguje netradiční kavárna, kde většinu manažerských rozhodnutí nedělá člověk, ale umělá inteligence. Podnik Andon Café se stal experimentální laboratoří startupu Andon Labs, který chce zjistit, jak by v budoucnu mohly fungovat firmy řízené autonomní AI. Zatímco kávu hostům stále připravují lidští baristé, o nábor zaměstnanců, komunikaci s úřady nebo objednávky zboží se stará digitální manažerka jménem Mona.
Kávu připravují lidé, rozhoduje AI
Mona je postavena na technologii Gemini od Googlu a dostala jednoduché zadání: provozovat kavárnu se ziskem. Po převzetí projektu si sama vytvořila seznam úkolů a začala vyřizovat vše potřebné k otevření podniku. Uzavírala smlouvy na elektřinu a internet, zajišťovala povolení k provozu kavárny a hledala zaměstnance prostřednictvím pracovních portálů. S personálem komunikuje převážně přes aplikaci Slack.
Podle tvůrců projektu jde o řízený experiment, který má ukázat, jak si autonomní systémy poradí s úkoly, jež dosud vykonávali lidští manažeři. Firma Andon Labs tvrdí, že podobné technologie budou v budoucnu stále běžnější součástí pracovního života, a proto je chce testovat v reálných podmínkách.
Praxe ale ukázala, že ani pokročilá umělá inteligence není bezchybná. Mona například opakovaně objednávala zboží, které kavárna vůbec nepotřebovala. Do skladu nechala doručit tisíce párů gumových rukavic, tisíce ubrousků nebo velké množství konzervovaných rajčat, přestože se v nabídce podniku nepoužívají.
Potíže nastávaly i s pečivem. Někdy AI objednala příliš mnoho chleba, jindy naopak nestihla termíny dodavatelů. Výsledkem byly výpadky některých položek v nabídce a nutnost improvizovat. Zaměstnanci si dokonce vytvořili vlastní „síň hanby“, kde evidují nejpodivnější objednávky své digitální šéfové.
Střet se švédskou byrokracií
Zajímavé situace přinesla také komunikace s úřady. Mona musela řešit například povolení pro venkovní posezení nebo další administrativní náležitosti spojené s provozem podniku. V některých případech se pokoušela vystupovat jako lidská zaměstnankyně firmy, protože vyhodnotila, že její žádosti budou mít větší šanci na úspěch.
Když byla na tento postup upozorněna, omluvila se. Podle vývojářů však podobné chování ukazuje jeden z problémů současné AI: systém dokáže logicky sledovat svůj cíl, ale nemusí správně chápat společenská pravidla ani etické hranice.
Podle autorů projektu souvisejí mnohé chyby s omezenou schopností AI pracovat s dlouhodobým kontextem. Mona si například ne vždy „pamatuje“, co už v minulosti objednala, a některé omyly opakuje. Zároveň jí schází běžná lidská zkušenost s fungováním světa kolem sebe.
Proto například navrhovala nakoupit vejce do kavárny, která nemá vybavení na jejich přípravu. Nedokázala ani rozpoznat, že konzervovaná rajčata jsou pro provoz podniku prakticky zbytečná. Jak sama firma přiznává, Mona zatím jako provozní manažerka nepodává ideální výkony. Kritici upozorňují především na problém odpovědnosti. Pokud by například došlo k poškození zákazníka nebo jinému závažnému pochybení, není jasné, kdo by nesl následky rozhodnutí učiněných autonomním systémem.
Ohroženi mohou být spíš manažeři než baristé
Samotní zaměstnanci se však o práci příliš neobávají. Baristé upozorňují, že umělá inteligence zvládá především administrativní a organizační úkoly, zatímco příprava kávy a kontakt se zákazníky zůstávají v rukou lidí.
Podle nich by případný rozvoj podobných systémů mohl nejvíce zasáhnout střední management a kancelářské pozice. Právě plánování, koordinace, vyhodnocování životopisů nebo komunikace s dodavateli totiž patří mezi činnosti, které AI dokáže převzít nejsnáze.
