Jména zájemců samotné ministerstvo neuvedlo. Nezveřejní je až do doby, kdy přihlášky zaslané v obálce neotevřou členové poradního orgánu ministra Daniela Hermana (KDU-ČSL). Kdy bude nový ředitel či ředitelka vybrán, to se podle mluvčí úřadu Heleny Markusové zatím nedá říct. „Poradní orgán, který je dán vládou schváleným Statutem Státního fondu kinematografie, nemá danou žádnou lhůtu ke konání. Bude ale pochopitelně svolán na nejbližší možný termín, kdy se budou jeho jednotliví členové moci sejít,“ řekla deníku E15 mluvčí. Nemělo by to ale trvat dlouho, neboť v podmínkách výběrového řízení se počítá s nástupem nového šéfa do funkce v květnu nebo červnu. „To jsou termíny reálně nejblíže možné,“ podotkla Markusová.
Státní fond kinematografie vznikl loni 1. ledna 2013 na základě zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie. Má dva hlavní úkoly. Za prvé rozděluje peníze na tuzemskou tvorbu plynoucí z vysílání reklam komerčních televizí, na což by mělo jít letos asi 200 milionů korun. Za druhé pak působí jako správce filmových pobídek pro zahraniční producenty, pro které vláda ve státním rozpočetu vyhradila pro letošní rok půl miliardy korun, tedy stejně jako loni.
„Stále se ještě nedomnívám, že můj původní záměr, se kterým jsem fond (na ministerstvu kultury, pozn. red.) budovala, je dokončen,“ řekla deníku E15 Bezděk-Fraňková, proč se o post uchází. „Ještě stále nejsme tak daleko jako je například dánský či polský filmový institut a já bych ráda fond k tomu přiblížila,“ dodala.
První velký úkol: pobídky pro zahraniční producenty
Jeden z hlavních úkolů nového ředitele bude snaha napravit praxi ve filmových pobídkách pro zahraniční producenty. Česko jej zavedlo již v roce 2010 kvůli odchodu zahraničních produkcí zejména do Maďarska, které začalo filmaře výrazně podporovat.
Pobídky mají podobu vratky až 20 procent nákladů vydaných za natáčení v Česku. Potíž je v tom, že z loňské sumy se musela doplatit značná část projektům z roku 2012. Stejně tak z letošní půl miliardy se doplácejí projekty loňské. Zahraniční producenti tak loni dostali zatím jen sedm procent a navíc se musí obávat, zda vůbec dostanou slibovaných dvacet procent. Ačkoliv tak loni zahraniční filmaři loni utratili podle Asociace producentů v audiovizi v Česku 2, 63 miliardy, což je nejvíce od roku 2004, obávají se jejich opětovného odlivu.
