„Systém se rozjíždí. Od prosince jsme v takovém ostrém startu. Každá norma bude (na webu) minimálně 14 dnů viset k veřejné diskusi na začátku. Každý se k ní může vyjádřit,“ uvedl Koberna. Ministerstvo zemědělství tento záměr podporuje. Cechovní normy Potravinářská komora zavádí podle vzoru Rakouska, kde se vztahují na 30 tisíc produktů. V Česku komora projekt připravovala dva roky. Logo, kterým budou potraviny označené, by mělo v budoucnu rozšířit a spojit se se značkou Český výrobek.
V Česku je mnoho značek označujících kvalitu potravin. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát. Další je například Regionální potravina, která je vázaná na daný kraj. Jsou ale i méně známá označení, například logo Vím, co jím, které by mělo označovat potraviny obsahující uváděné výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv.
Systém norem ideově vychází z bývalých československých státních norem a současných českých technických norem. Potraviny vyrobené podle nich by měly mít nadstandardní charakteristiky oproti srovnatelným výrobkům na trhu. Ministerstvo zemědělství také v novele zákona o potravinách, kterou schválila na konci loňského roku vláda, zakazuje používání log s českým lvem či trikolorou a například nápisy „český“ na potravinách, které z ČR nejsou.
Počet českých potravin s chráněným označením EU se nezvyšuje
Počet českých potravin, které mají chráněné označení na celoevropské úrovni, poslední dva roky stagnuje. Důvodem je nevstřícný přístup Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). Potravináři chtějí situaci řešit s vedením úřadu a ministerstvem zemědělství.
„My jsme pořád hledali, v čem je problém, a ukazuje se, že problém je v tomto úřadu jednoznačně,“ uvedl ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. Za poslední dva roky se podle komory počet chráněných označení nezvýšil. V rámci EU mají označení „Zaručená tradiční specialita“, „Chráněné zeměpisné označení“ či „Chráněné označení původu“ stovky výrobků, v ČR je jich více než 30.
Žádost o zápis do seznamu vedeného Evropskou komisí se podává právě na Úřad průmyslového vlastnictví, v případě označení „Zaručená tradiční specialita“ pak na ministerstvo zemědělství. „Přístup Úřadu průmyslového vlastnictví je natolik nevstřícný k firmám, že v podstatě všichni, kdo tam byli s žádostí, řekli, že už tam nikdy nepůjdou,“ dodal Koberna.
Vedoucí kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák uvedl, že neví o tom, že by se komora s nespokojeností na práci úřadu na ÚPV obrátila. „K případným přihlašovatelům (nejen označení původu) se chováme vždy velmi vstřícně. Jasné je, že počet registrací závisí na počtu přihlášek a těch je u nás málo, těžko za to může úřad, a to i když přihlašovatele spíše láká,“ dodal Dvornák.
Letos je podle Koberny již podána žádost o chráněné zeměpisné označení pro „Český mák“ a bude následovat „Český česnek“. „Falšování českého máku způsobuje pěstitelům velké problémy,“ dodal ředitel. V Bruselu také například leží žádost o registraci Pražské šunky.
