Prodej baleného piva na vesnici výrazně roste, hospody umírají | E15.cz

Prodej baleného piva na vsi výrazně roste, pije se po garážích, hospody umírají

Michal Nosek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Pandemie a s ní spojené povinné uzavření provozoven způsobily venkovským pohostinstvím další problém. Lidé se více obávají společných kontaktů a veřejného setkávání. Čtvrtina původních hostů restaurací podle průzkumu společnosti Data Servis Informace považuje setkávání s přáteli doma za plnohodnotnou náhradu návštěvy restaurace.  

Postupný úpadek venkovských hospod začal již ve druhé polovině minulého století v důsledku vylidňování venkova. Těžkou ránu zasadila hospodským koncem roku 2016 první vlna elektronické evidence tržeb, po které zavřela spousta malých provozoven zvláště na venkově. O významný úbytek hostů v podnicích, které vydržely, se pak v polovině roku 2017 postaral protikuřácký zákon. A katastrofu dovršila pandemie s uzavíráním hospod a s okénkovým prodejem, po které se už významná část hostů nevrátila vůbec.

„Posledních několik desítek let sice vidíme postupnou migraci části populace na venkov, ale opět spíše v satelitech v blízkosti měst, kde je situace odlišná než v ostatních menších obcích. Větší míra možnosti práce z domova by pak mohla zvláště v těchto oblastech přispět k oživení, ale ne ve zcela zásadní míře,“ uvádí prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Pro představu, v jaké situaci se ocitá venkovské pohostinství, může sloužit modelový výpočet. Mediánová velikost obce činí podle statistického úřadu 382 obyvatel. Pokud je v takové obci restaurace se čtyřiceti místy, podává zejména pivo a studenou kuchyni a navštíví ji třicet hostů denně. Tržba na zákazníka se pohybuje kolem 150 korun, což v tržbách představuje zhruba 4500 korun denně. Za měsíc je to něco kolem 135 tisíc korun, ročně 1,62 milionu.

Pokud pracuje v restauraci pouze sám majitel a podniká ve vlastních prostorách, čistý zisk v podobném zařízení dosahuje maximálně šesti procent. „To  znamená, že čistý příjem hostinského z podnikání je tak 87 tisíc ročně, tedy něco přes sedm tisíc korun měsíčně, což je hluboko pod úrovní minimální mzdy,“ vykresluje problematiku Stárek.

„Pohostinství je navíc regulováno desítkami povinností a čelí mnoha oblastem kontrol, což zásadně zvyšuje administrativní náročnost podnikání. Z uvedeného velmi zjednodušeného příkladu je jasné, že podnikat v pohostinství, kde není dostatek zákazníků, se jako hlavní činnost nemůže nikomu vyplatit, a tudíž jsme v situaci, kdy hospod navzdory snahám některých obcí prostě ubývá,“ dodává.

Scénář krachujícího venkovského pohostinství a přesun k balenému pivu již ve významnější míře zaznamenaly vesnické obchody. Síť COOP, která je na venkově dominantní a provozuje tam zhruba 2500 prodejen, vykázala výrazný nárůst prodeje piva.

„V roce 2020 v našich prodejnách vzrostl prodej piva v průměru o zhruba 12,5 procenta, trend potvrzuje i letošní rok s dosavadním sedmnáctiprocentním růstem. Samozřejmě se na růstu podílela pandemie, celkově však jde o dlouhodobější vývoj,“ uvedl ředitel rozvoje sítě COOP Lukáš Němčík.

Dokládají to i statistiky Plzeňského Prazdroje, podle kterých vzrostl prodej piva z koncernu v síti COOP za rok 2020 o třináct procent a vesničtí pivaři se podle pivovaru dnes už nespokojí jen s levnými pivy, ale výrazně roste i obliba ležáků a novým trendem je prodej piv z regionálních pivovarů. Jejich prodej podle řetězce COOP často rostl až o desítky procent a v některých prodejnách již představují zhruba pětinu všeho prodaného piva. 

V důsledku odklonu pivařů od venkovských hospod ke konzumaci v domácí společnosti výrazně vzrostl i prodej sudového piva. „Oproti loňskému roku se letos prodalo o čtvrtinu sudů více. Prodáváme je ve zhruba 120 prodejnách COOP a plánujeme tento počet zdvojnásobit,“ uvedl ke změně pivního trhu Josef Jukl, manažer pro klíčové zákazníky Plzeňského Prazdroje. Největší poptávka je podle něj po třicetilitrových sudech, roste však také zájem o 15litrové sudy. Lidé tak v letních měsících omezili návštěvy restaurací a pořádali večírky na vlastních zahradách.

Tam, kde jsou chalupáři nebo v turisticky frekventovanějších obcích, je samozřejmě poptávka v restauracích vyšší, alespoň nárazově o víkendech a v době prázdnin. K tomu však přibývají některé trendy, které hostinskému provozu konkurují.

„Jedná se například o klubovny u fotbalových hřišť, hasičské zbrojnice a o další místa, kde se lidé setkávají a popíjejí, což samozřejmě opět ovlivňuje pokles návštěvnosti restaurací. Pokud tedy hovoříme o hospůdkách v malých obcích, do budoucna můžeme vidět cestu pouze v provozování této živnosti jako doplňkové, kdy někdo provozuje restauraci ,po své práci‘, nebo v diverzifikaci služeb – tedy v kombinaci běžné hostinské činnosti například s obchodem, prodejem jiných služeb a podobně,“ předvídá Stárek.  

Gastroprovozovatelé oslovení serverem e15.cz  odhadují počty uzavřených provozoven v rozmezí od pěti do deseti procent ze zhruba čtyřiceti tisíc podniků, které fungovaly v Česku v posledním předcovidovém létě roku 2019. Zanikají zejména venkovské provozy bez kuchyně, tedy závislé na prodeji piva.

Koronavirus mutuje. Jsou nové varianty nebezpečné?

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah